Paramètres
- 463pages
- 17 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách. Kdyby Británie nadále vládla světovému impériu, mohla by být tak bezproblémovou a stabilní zemí, v níž se příjemně žije? Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské, politické a individuální svobodě. „Všude, kde je parlament, je kousek Anglie,“ všiml si Karel Čapek. Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a nového průmyslu založili nakonec Angličané současný globální svět, jemuž dali společný jazyk, technologii a víru ve svobodný trh.
Achat du livre
Dějiny anglického národa, Paul Johnson, Věra Lamperová, Jan Lamper
- Langue
- Année de publication
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Paul Johnson, Věra Lamperová, Jan Lamper
- Éditeur
- Leda
- Publié
- 2012
- Format
- rigide
- Pages
- 463
- ISBN10
- 8073353091
- ISBN13
- 9788073353094
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thème historique, Histoire, Sciences politiques & Politique, Politique, Littérature britannique, Angleterre, Grande-Bretagne, Histoire de l'Angleterre
- Première publication
- 1972
- Titre original
- History of the English people
- Évaluation
- 3,45 sur 5
- Description
- Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách. Kdyby Británie nadále vládla světovému impériu, mohla by být tak bezproblémovou a stabilní zemí, v níž se příjemně žije? Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské, politické a individuální svobodě. „Všude, kde je parlament, je kousek Anglie,“ všiml si Karel Čapek. Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a nového průmyslu založili nakonec Angličané současný globální svět, jemuž dali společný jazyk, technologii a víru ve svobodný trh.