Bookbot

Mé nenávisti se nedočkáte

Évaluation du livre

En savoir plus sur le livre

Kniha čtyřiatřicetiletého novináře Antoina Leirise „Mé nenávisti se nedočkáte“ je pronikavou výpovědí o 12ti dnech, které následovaly po smrtonosných pařížských útocích loňského roku. Teroristé zde 13. listopadu 2015 připravili v pařížském hudebním klubu Bataclan o život 89 lidí, mezi nimi i jeho ženu Hélene, matku jejich tehdy 17ti měsíčního syna: Přes nevýslovný zármutek je Leiris odhodlán dál žít plnohodnotným životem. Lepší odpověď podle něho teroristům dát nelze: „Nedostanou to, o co se snaží. Dál budu milovat hudbu a dál budu chodit do společnosti. Nepřestanu žít, protože nechci, aby náš syn vyrůstal v atmosféře nenávisti, násilí či nevraživosti.“ A dodává: „Pokud by totiž v takovém prostředí dospíval, stal by se přesně tím, čím se stali oni: zaslepenci, násilníky, kteří dávají přednost zkratkám před složitějšími cestami myšlení, rozumu, vzdělání a kultivovanosti.“ Leirisova literárně vytříbená prvotina není jen hlubokým vyznáním lásky k milované Hélene, ale zároveň neodolatelným jiskřením života a především naléhavou výzvou nám všem, abychom se vyvarovali podezřívavosti, zášti a nenávisti, které hrozí rozpoltit naši společnost.

Achat du livre

Mé nenávisti se nedočkáte, Antoine Leiris

Langue
Année de publication
2017
product-detail.submit-box.info.binding
(souple),
État du livre
Abîmé
Prix
1,57 €

Modes de paiement

4,4
Très bien
632 Évaluations

Il manque plus que ton avis ici.

Langue
Tchèque
Éditeur
Malvern
Publié
2017
Format
souple
Pages
120
ISBN10
8075300726
ISBN13
9788075300720
Séries
Première publication
2016
Titre original
Vous n'aurez pas ma haine
Évaluation
4,4 sur 5
Description
Kniha čtyřiatřicetiletého novináře Antoina Leirise „Mé nenávisti se nedočkáte“ je pronikavou výpovědí o 12ti dnech, které následovaly po smrtonosných pařížských útocích loňského roku. Teroristé zde 13. listopadu 2015 připravili v pařížském hudebním klubu Bataclan o život 89 lidí, mezi nimi i jeho ženu Hélene, matku jejich tehdy 17ti měsíčního syna: Přes nevýslovný zármutek je Leiris odhodlán dál žít plnohodnotným životem. Lepší odpověď podle něho teroristům dát nelze: „Nedostanou to, o co se snaží. Dál budu milovat hudbu a dál budu chodit do společnosti. Nepřestanu žít, protože nechci, aby náš syn vyrůstal v atmosféře nenávisti, násilí či nevraživosti.“ A dodává: „Pokud by totiž v takovém prostředí dospíval, stal by se přesně tím, čím se stali oni: zaslepenci, násilníky, kteří dávají přednost zkratkám před složitějšími cestami myšlení, rozumu, vzdělání a kultivovanosti.“ Leirisova literárně vytříbená prvotina není jen hlubokým vyznáním lásky k milované Hélene, ale zároveň neodolatelným jiskřením života a především naléhavou výzvou nám všem, abychom se vyvarovali podezřívavosti, zášti a nenávisti, které hrozí rozpoltit naši společnost.