Právo na příznivé životní prostředí: Nové interpretační přístupy

Základní právo na příznivé životní prostředí je od roku 1993 součástí české Listiny základních práv a svobod, avšak jeho využití bylo dlouho omezené. Autorský kolektiv pod vedením Hany Müllerové reaguje na změnu soudní interpretace tohoto práva, která nastala díky nálezu Ústavního soudu v roce 2014. Tento posun otevřel nové možnosti pro jeho širší aplikaci, zejména pro ekologické spolky, což vedlo autory k novému promýšlení smyslu a vymáhání tohoto práva jako nástroje pro ochranu životního prostředí. Kniha se nejprve zabývá obecnými otázkami zakotvení práva na příznivé životní prostředí, včetně rozdílů mezi antropocentrickým a ekocentrickým přístupem, a problematikou subjektů tohoto práva. Následně se autoři věnují specifickým problémům, jako je využitelnost práva v ochraně klimatu, role environmentálních spolků nebo vztah k právu na soukromí v kontextu nové právní úpravy kontroly kotlů. Závěrečná kapitola nabízí pohled na zakotvení a stav vymáhání tohoto práva ve Slovenské republice. Kniha vznikla v rámci grantového projektu GA ČR č. 14-322S "Lidské právo na příznivé životní prostředí ve vnitrostátním měřítku: rozvinutá teorie, chudá praxe?" a zahrnuje příspěvky různých odborníků.