Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945

Kniha filmového historika Ivana Klimeše zkoumá formování postoje státu ke kinematografii během pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v politické, hospodářské a kulturní rovině. Časové ohraničení začíná rokem 1895, kdy byl v Paříži představen kinematograf bratrů Lumière, a končí rokem 1945, který představuje zásadní zlom v českých dějinách a kinematografii. V tomto období patřily české země do čtyř různých státních útvarů, což ovlivnilo vývoj filmu. Kniha se zaměřuje na regulaci oboru, využití média v politických zápasech, a dlouhodobý boj o akceptaci filmu jako kulturního fenoménu. Filmové médium je zde vnímáno jako „rezonanční deska“, která odráží politické, hospodářské a sociální problémy doby. Struktura textu kombinuje "panoramatické" rekonstrukce vývoje kinematografie s mikrohistorickými exkurzy do symptomatických jevů a praktik. Klimešova práce představuje sebevědomý dialog domácího badatele s moderními trendy ve světové filmové historiografii. Text je jazykově vysoce kvalitní, čtivý a důsledně zdrojovaný, doplněný tabulkami s kvantitativními údaji a přílohami klíčových historických pramenů.