En savoir plus sur le livre
Román Mezi psem a vlkem rozepsal autor ještě v Rusku před svou emigrací v polovině sedmdesátých let, dokončoval ho však další čtyři roky. Po vydání v Americe roku 1980 získal román v následujícím roce v SSSR významnou neoficiální Cenu Andreje Bělého za nejlepší ruskou prózu. Jde o jazykově i konstrukčně velmi složitý román, ve kterém se prolínají dvě jazykově odlišná prozaická vyprávění s rozsáhlými básněmi. Název románu pochází z francouzského přísloví použitého v Puškinově Evženu Oněginovi, které je metaforou soumraku, přechodu mezi světlem a tmou. Rozvolněný ahistorický čas románu proměnil reálné zavolžské lesy, přenesené do mytického prostoru za Vlčí řekou (zvanou též jako Itil), v nadreálné a bezčasé Závlčí. Do této příznačné scenérie promítl autor groteskně nazřenou, bájnou, polozapomenutou Rus, plnou nezakotvených podivínů, vyvrženců a jurodivých – Rus rodící příběhy, které se v soumračných hodinách znehybnělého času proměňují v legendy.
Achat du livre
Mezi psem a vlkem, Saša Sokolov
- Langue
- Année de publication
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Mezi psem a vlkem
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Saša Sokolov
- Éditeur
- Prostor
- Publié
- 2013
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8072602888
- ISBN13
- 9788072602889
- Séries
- Recueil
- Střed (Prostor)
- Mots clés
- Fiction, Thème historique, Classiques, 20e siècle, Russie, Littérature russe
- Première publication
- 1980
- Titre original
- Между собакой и волком
- Évaluation
- 3,65 sur 5
- Description
- Román Mezi psem a vlkem rozepsal autor ještě v Rusku před svou emigrací v polovině sedmdesátých let, dokončoval ho však další čtyři roky. Po vydání v Americe roku 1980 získal román v následujícím roce v SSSR významnou neoficiální Cenu Andreje Bělého za nejlepší ruskou prózu. Jde o jazykově i konstrukčně velmi složitý román, ve kterém se prolínají dvě jazykově odlišná prozaická vyprávění s rozsáhlými básněmi. Název románu pochází z francouzského přísloví použitého v Puškinově Evženu Oněginovi, které je metaforou soumraku, přechodu mezi světlem a tmou. Rozvolněný ahistorický čas románu proměnil reálné zavolžské lesy, přenesené do mytického prostoru za Vlčí řekou (zvanou též jako Itil), v nadreálné a bezčasé Závlčí. Do této příznačné scenérie promítl autor groteskně nazřenou, bájnou, polozapomenutou Rus, plnou nezakotvených podivínů, vyvrženců a jurodivých – Rus rodící příběhy, které se v soumračných hodinách znehybnělého času proměňují v legendy.