En savoir plus sur le livre
Decimus Magnus Ausonius je nejvýraznějším „světským“ latinským básníkem pozdní antiky. „Světský“ neznamená „nekřesťanský“, protože křesťanem byl, nýbrž hluboce nasycený kulturou řeckých mýtů a římských dějin, pěstující „literaturu pro literaturu“. Postmoderna znovuobjevila Ausonia coby příklad intertextuality a literárního experimentu. Výbor zahrnuje asi polovinu Ausoniova díla tak, aby obsáhl všechny polohy: něžně milostné, lyricky krajinopisné, uctivě vzpomínkově elegické, křesťansky zbožné i politicky devótní. Dominují však polohy humorné a hravé: frašky, hříčky mytologické, intelektuální a jazykové, groteskně obscénní či pornografické. Bilingvní vydání s úvodní studií připravil Martin C. Putna, výbor obsahuje i překlady Karla Šiktance, Martina Bažila a Rudolfa Neuhöfera.
Achat du livre
Poslední legrace, Decimus Magnus Ausonius
- Langue
- Année de publication
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Très bon
- Prix
- 4,79 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Poslední legrace
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Decimus Magnus Ausonius
- Éditeur
- Herrmann & synové
- Publié
- 2019
- Format
- rigide
- ISBN10
- 808705461X
- ISBN13
- 9788087054611
- Séries
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Decimus Magnus Ausonius je nejvýraznějším „světským“ latinským básníkem pozdní antiky. „Světský“ neznamená „nekřesťanský“, protože křesťanem byl, nýbrž hluboce nasycený kulturou řeckých mýtů a římských dějin, pěstující „literaturu pro literaturu“. Postmoderna znovuobjevila Ausonia coby příklad intertextuality a literárního experimentu. Výbor zahrnuje asi polovinu Ausoniova díla tak, aby obsáhl všechny polohy: něžně milostné, lyricky krajinopisné, uctivě vzpomínkově elegické, křesťansky zbožné i politicky devótní. Dominují však polohy humorné a hravé: frašky, hříčky mytologické, intelektuální a jazykové, groteskně obscénní či pornografické. Bilingvní vydání s úvodní studií připravil Martin C. Putna, výbor obsahuje i překlady Karla Šiktance, Martina Bažila a Rudolfa Neuhöfera.


