Čajové povídky

„Ale, co když ty zázraky skutečně existují?“ téměř vykřikla slečna Jelínková, její hlas byl naléhavý. „Co když se v lidské duši objeví touha po zázraku, po něčem výjimečném?“ Pan Tomášek odpověděl: „Možná i sama touha po zázraku je malým zázrakem. Pokud se v duši probudí, ukazuje to na něco vážnějšího a zásadnějšího o člověku.“ Dodal, že „každá věc má svůj smysl“ a „každá událost má svůj vnitřní, skrytý význam“. V okamžiku, kdy událost probíhá, si často význam neuvědomujeme, protože jsme pohlceni časem a silou okamžiku. Až později pochopíme, co nám to dalo. I sebemenší zážitek je součástí obrovského soukolí našeho života; bez něj by ostatní kolečka nemohla běhat. Na malá kolečka navazují kola větší, někdy i ta nejdůležitější. Každý moment má svůj vnitřní smysl a poslání. Pan Tomášek chtěl ukázat, jak takové příběhy vznikají. Na začátku je často něco normálního, ale podivná náhoda způsobí, že lidé začnou danou věc vnímat jinak, jako něco záhadného. Přidávají se detaily z jiných událostí, a tak se z maličkosti stane záhadný příběh. Proto všechny takové příběhy bere s rezervou.