Její pastorkyňa

Méně známá prozaická podoba mnohem známější stejnojmenné hry o vášnivé a tragické lásce ze Slovácka 2. poloviny minulého století, která se stala základem operního libreta. Tato próza má proti hře jinou motivaci děje, jiný počet osob a jinou jejich charakterizaci. V románu jde autorka ogeneraci dále do minulosti, aby tak zesílila moment neodvratné osudovosti postav. První polovina románu obsahuje předhistorii dramatu. Vypráví o mládí kostelničky Petrony, o jejím nešťastném manželství s lehkomyslným vdovcem, který jí zanechá děvčátko z prvního manželství - Jenůfu. Jenůfčin osud je však podobný osudu kostelniččinu a tak osvětluje pozdější tragický čin, probíhající v dramatu, kdy kostelnička, aby zachránila Jenůfčino štěstí a před lidmi svou čest, odhodlává se k utracení jejího dítěte. V tomto románu doznívá ještě dějová osnova dramatu návratem kostelničky z dvouletého vězení k provdané Jenůfce.