Soudničky

Františku Němcovi jako novinářskému zpravodaji ze soudních síní 30. let bylo víc než komu jinému dopřáno zblízka poznat lidskou malost či lépe řečeno nízkost, jejímž projevem bývá pár facek nebo naštípnutá holeň, poškození nebo zcizení majetku, nactiutrhání, svedení pod slibem manželství, sňatkový nebo jiný podvod. Vedle mimořádné příležitosti sledovat lidi v situacích, kdy se z rodičů a dětí, sester a bratří, z manželů, milenců, přátel, sousedů a spoluobčanů stává strana žalující a strana obviněná, měl však František Němec rovněž mimořádnou vlohu zvěčnit mezilidské vztahy své doby ve svérázné zkarikované podobě a v takřka magnetofonickém záznamu - pro legraci dalších pokolení (a nejen pro ni). Proto budou jeho Soudničky, jedna z toho mála knížek, nad nimiž se člověk směje hlasem, znovu vydávány a vyhledávány. (anotace na přebalu knihy, 9. vydání, v ČS třetí, rok: 1971, úvod: Vítězslav Kocourek, doslov: Václav Lacina)