Jazyk současných českých médií

Cílem této publikace není znovu otevírat diskuze o spisovnosti a nespisovnosti jako jazykových hodnotách, ale ukázat, že většina mediálních sdělení je prezentována spisovně, přičemž se do nich pronikají prvky hovorové i nespisovné, zejména v mluvených textech. Interpretací textu rozumíme práci s jazykovými prostředky v kontextu jejich funkce a komunikační situace. Neexistují vždy správné odpovědi a různé jazykové prostředky mohou plnit různé funkce. První část publikace se zaměřuje na různé typy textů, přičemž je určena převážně studentům mediálních studií a zahrnuje žurnalistické a mediální texty. Interpretace textů je proces porozumění, při němž se vytváří smysl. Termín interpretace, odvozený z latiny a související s řeckým hermeneía, se historicky vztahoval k filologickému a právnímu výkladu textů. V 19. století se jeho chápání rozšířilo na metodologický výklad literárních děl. Dnes se interpretace běžně používá i v analýze obsahu mediálních sdělení. Interpretaci nelze omezovat na filologickou, právní, literární či mediální sféru; může zahrnovat i překlad nebo adaptaci do jiného média, včetně výkladu přírodních jevů. Tímto způsobem lze analyzovat i obsah sdělení z ezoterických vysílání, které mají své diváky, jež věří jejich radám. Také zpěváci interpretující texty písní, s nimiž se posluchači ztotožňují, hrají důležitou roli v tomto procesu.