Povídky ze Svrabové čtvrti : zmizelý svět židovské Prahy

Texty v této knize představují první část projektu vydání souborného díla židovského spisovatele Františka R. Krause (1903–1967). V povídkách, zčásti autobiografických, se projevuje jeho unikátní popis „pražských typů“ a citlivost k reáliím. Obraz Prahy je nevšední a realistický, zobrazuje jak starou, tak skrytou, avšak skutečnou metropoli. Některé povídky se dotýkají osobností, jako byli Franz Kafka a Egon Ervín Kisch, či historických příběhů (Mozart, Casanova). Další jsou zasazeny do období Mnichova, protektorátu a holocaustu, který sám prožil (Terezín, Osvětim). Mnohé z těchto povídek dosud vyšly pouze v časopisech, často cenzurované, a další existovaly jen v rukopisech. Tato kniha je jejich prvním knižním vydáním. Soubor povídek je literárním objevem, neboť v rámci prozkoumaného „Pražského kruhu“ se objevuje nový silný hlas. Kraus se vyznačuje bohatým jazykem, osobitými tématy a věrnými charaktery, zachycujícími život v pražských ulicích. Jeho popisy osudů „malých lidí“ i pražské bohémy jsou autentické a okouzlující. Arnošt Lustig o něm napsal, že je „člověk ze stejného fládru jako Jack London a další významní autoři“. Kniha obsahuje doslov Františka Cingra, slovníček a ediční poznámky, a je ilustrována malířem Ivanem Bukovským.