Poslední básně

Do tohoto svazku byly pojaty básně, které F.Š. ponechal stranou svých vydaných sbírek, nedůvěřuje v jejich uměleckou dokonalost, a těch, které zbyly v jeho pozůstalosti. Básně, položené v čelo sbírky (oddíl Píseň svobody), jsou svědectvím toho, jak Šrámek zůstal věren boji za svobodu národa, jak i přes své stáří a nemoc, jež ho oddělovaly od bouřlivé doby, viděl v politických perspektivách historický zápas s fašismem, jak s nadějí obrátil své oči i své srdce k Rudé armádě a jejímu "velkému komandýrovi", jak radostně pozdravil novou epochu našeho národa. Do druhého oddílu - Kdesi za Piavou - je skryta bolestná minulost Šrámkových prožitků z první své imperialistické války. Z veršů tohoto cyklu k nám mluví známý už autor "Žasnoucího vojáka" i jiných slavných básní, napsaných z krvavé jižní fronty a hovořících výmluvně o hrůze imperialistického vraždění i vroucí víře, že se lidé, mezi nimiž strhli mosty a položili zákopy, setkají. Oddíl "Pozdravy" nám ukazuje nejen citlivý vztah Šrámkův k několika našim předním umělcům, nýbrž i mistrovství básnické charakteristiky. "Poslední strofa" čtvrtý a poslední oddíl sbírky, shrnuje verše zestárlého a umírajícího básníka, který však do posledních okamžiků zůstává milencem a pěvcem života. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR