Paramètres
- 156pages
- 6 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.
Achat du livre
Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy, Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Langue
- Année de publication
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Éditeur
- Karolinum
- Publié
- 2024
- Format
- souple
- Pages
- 156
- ISBN10
- 8024657538
- ISBN13
- 9788024657530
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thématique philosophique, Philosophie, Suicide, Démence (maladie), Euthanasie, Handicap physique, Handicap mental, Dilemme Moral
- Première publication
- 2022
- Titre original
- Was ist ein lebenswertes Leben?: Philosophische und biographische Zugänge
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.