Dělná víra a živá naděje. Výklad epištoly Jakubovy a první epištoly Petrovy

Výklad epištoly Jakubovy a I. Petrovy. List Jakubův je soustředěn na poměr víry a skutků. Nestaví je proti sobě, jde mu o to, aby víra byla dělná, aby se osvědčovala ve skutečném životě. Při tom pozoruhodně spojuje dvě na pohled různorodé myšlenky: důraz na sociální důsledky víry a lásky, vyjádřený kritikou pýchy a necitelnosti boháčů, a požadavek kázně jazyka. První list Petrův je určen křesťanům, kteří se v okolním světě setkávali s nepochopením, nepřátelstvím i protivenstvím. Chce je posílit a povzbudit k pevnosti ve víře. Není však nepřátelsky zaujat proti tomuto světu, nýbrž je nesen živou nadějí, že se svrchovanost zmrtvýchvstalého Krista projeví i tím, že opravdovost a bezelstnost života vyznavačů Kristových protivníky vnitřně odzbrojí a nakloní k slyšení a přijetí zvěsti evangelia.