Paramètres
- 101pages
- 4 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Deník o Čarnojevi?ovi - stěžejní román srbské avantgardy, poprvé vydaný v roce 1921, patří v evropském kontextu k nejpozoruhodnějším prózám s tematikou první světové války a byl přeložen i do francouzštiny a němčiny. V asociativním, lyricky laděném vyprávění, v němž se mísí deziluze s nadějí a nihilismem, hlavní hrdina zobrazuje prožitky a výjevy z haličské a italské fronty, vrací se ke studentským létům ve Vídni i do domovského Banátu, vzpomíná na iniciační cestu k Jadranu, na lazaret v Krakově a polskou milenku i na návštěvu města svých předků u Budapešti. Pro vypravěčovo vnímání světa je určující výrazná melancholie pramenící z citlivého naturelu, ze zkušenosti vojáka armády, jež napadla jeho mateřskou zemi, z těžké nemoci, nepovedeného manželství a nezadržitelného úpadku maďarských Srbů. Neméně silně se do jeho osobnosti promítá zaujetí přírodou a osudové setkání s bývalým námořním důstojníkem, obdivovatelem Sundských ostrovů a snílkem.
Achat du livre
Deník o Čarnojevićovi, Miloš Crnjanski
- Langue
- Année de publication
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Deník o Čarnojevićovi
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Miloš Crnjanski
- Éditeur
- Runa
- Publié
- 2024
- Format
- souple
- Pages
- 101
- ISBN10
- 8090865240
- ISBN13
- 9788090865242
- Séries
- Mots clés
- Fiction, Romans historiques, Poésie, Classiques, Guerres, Première Guerre mondiale (1914–1918), Soldats, Autriche-Hongrie, Littérature serbe
- Évaluation
- 3,75 sur 5
- Description
- Deník o Čarnojevi?ovi - stěžejní román srbské avantgardy, poprvé vydaný v roce 1921, patří v evropském kontextu k nejpozoruhodnějším prózám s tematikou první světové války a byl přeložen i do francouzštiny a němčiny. V asociativním, lyricky laděném vyprávění, v němž se mísí deziluze s nadějí a nihilismem, hlavní hrdina zobrazuje prožitky a výjevy z haličské a italské fronty, vrací se ke studentským létům ve Vídni i do domovského Banátu, vzpomíná na iniciační cestu k Jadranu, na lazaret v Krakově a polskou milenku i na návštěvu města svých předků u Budapešti. Pro vypravěčovo vnímání světa je určující výrazná melancholie pramenící z citlivého naturelu, ze zkušenosti vojáka armády, jež napadla jeho mateřskou zemi, z těžké nemoci, nepovedeného manželství a nezadržitelného úpadku maďarských Srbů. Neméně silně se do jeho osobnosti promítá zaujetí přírodou a osudové setkání s bývalým námořním důstojníkem, obdivovatelem Sundských ostrovů a snílkem.