En savoir plus sur le livre
Lawrence své Studie z klasické americké literatury psal od roku 1917, kdy žil v Itálii, a poprvé je vydal roku 1923. Přestože nemají tradiční výkladovou formu, jsou dnes mnohými považovány za klasické dílo literární kritiky. Lawrence se ve svých esejích zaměřil na první významné americkéautory — na Franklina, de Crèvecœura, Melvilla, Hawthorna, Danu, Coopera, Poea a Whitmana. Na americkou literaturu nahlížel z psychoanalytické perspektivy a mnohé literární postavy chápal jako archetypy amerického kolektivního nevědomí. Lawrencovy eseje mají konverzační strukturu — všechny se postupně vracejí k hlavním tématům a při každém návratu přinášejí stále nové a nové otázky. Jsou plné metafor, anafor, neúplných vět a výkřiků, odkazů na bibli i na tehdejší reálie. Autor pro svá tvrzení nepřináší žádné důkazy ani citáty z odborné literatury, přesto je velmi přesvědčivý. Jeho studie jsou poučné i neotřelé, ironické i hluboké — zkrátka lawrencovské.
Achat du livre
Studie z klasické americké literatury, David Herbert Lawrence
- Langue
- Année de publication
- 1997
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- David Herbert Lawrence
- Éditeur
- Host
- Publié
- 1997
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Art / Culture, Histoires vraies, Études littéraires, Presse d'opinion & Essais, Littérature américaine, Critique littéraire, Critique
- Première publication
- 1923
- Titre original
- Studies in Classic American Literature
- Évaluation
- 4,05 sur 5
- Description
- Lawrence své Studie z klasické americké literatury psal od roku 1917, kdy žil v Itálii, a poprvé je vydal roku 1923. Přestože nemají tradiční výkladovou formu, jsou dnes mnohými považovány za klasické dílo literární kritiky. Lawrence se ve svých esejích zaměřil na první významné americkéautory — na Franklina, de Crèvecœura, Melvilla, Hawthorna, Danu, Coopera, Poea a Whitmana. Na americkou literaturu nahlížel z psychoanalytické perspektivy a mnohé literární postavy chápal jako archetypy amerického kolektivního nevědomí. Lawrencovy eseje mají konverzační strukturu — všechny se postupně vracejí k hlavním tématům a při každém návratu přinášejí stále nové a nové otázky. Jsou plné metafor, anafor, neúplných vět a výkřiků, odkazů na bibli i na tehdejší reálie. Autor pro svá tvrzení nepřináší žádné důkazy ani citáty z odborné literatury, přesto je velmi přesvědčivý. Jeho studie jsou poučné i neotřelé, ironické i hluboké — zkrátka lawrencovské.