Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce

Okamžiky, kdy Gavrilo Princip přistoupil k automobilu a zastřelil arcivévodu Františka Ferdinanda s jeho choťí, patří k nejosudnějším v moderní historii. Tento teroristický čin, zaměřený na osvobození Bosny od habsburské vlády, měl dalekosáhlé následky – vedl k vzniku silného moderního Srbska, ale také k pádu čtyř významných impérií, smrti milionů lidí a zkáze civilizace. Zatímco následky atentátu jsou dobře známé, faktory, které vedly k tomu, že Evropa nedokázala odolat jeho důsledkům, jsou méně jasné. Christopher Clark v knize zkoumá, jak došlo k vypuknutí první světové války a její příčiny. Čerpá z nových pramenů a ukazuje Evropu, která se liší od tradičního obrazu, se zaměřením na Srbsko a Balkán. Clark začíná vraždou srbského krále Alexandra I. v roce 1903 a ukazuje, že Evropa nebyla stabilním ostrovem, ale sužována chronickými problémy. Po odmítnutí Německa prodloužit zajišťovací smlouvu s Ruskem se svět proměnil z multipolárního na bipolární systém rozdělený do dvou aliancí, což přispělo k terorismu a nestabilitě. Clark odhaluje, že evropští vůdci, pyšní na svou modernost, se chovali jako náměsíčníci, kteří se potáceli od krize k krizi a přesvědčili se, že jediným východiskem je válka.