Épuisé, mais très demandé!
Paramètres
- 82pages
- 3 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)
Achat du livre
Básně Svaté Terezie z Lisieux, Thérèse of Lisieux
- Langue
- Année de publication
- 1995
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Thérèse of Lisieux
- Éditeur
- Karmelitánské nakladatelství
- Publié
- 1995
- Format
- rigide
- Pages
- 82
- ISBN10
- 8085527928
- ISBN13
- 9788085527926
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Esotérisme & Religion, Histoires vraies, Biographies, Thèmes religieux, Religion, Autobiographies et mémoires, Spiritualité et spiritualisme, Thèmes chrétiens, Christianisme, Théologie, Foi, Vie chrétienne, Église catholique, Thèmes religieux, Mystique, Développement spirituel, Biographies de femmes, Romans autobiographiques, Dieu et l'homme, Saints et saintes, Vie religieuse et monastique, Biographies de scientifiques, Carmélites et Carmélites, Sainte Thérèse de Lisieux, 1873-1897
- Première publication
- 1898
- Titre original
- l'Histoire d'une Âme
- Évaluation
- 4,45 sur 5
- Description
- Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)