Děti Zuzany Čenkové

Obraz krutého, nelidského života nezaměstnaných a jejich dětí na předmnich. kapital. Slovensku. Zuzana Čenkova, vdova po hajném, který zemřel ve službě, dostala za všechnu jeho práci jedinou odměnu: "byt" na půdičce polorozbořeného sklepa. Od jara do podzimu jsou Tatry zaplaveny "zotavujícími se" boháči a s nimi nachází obživu i Zuzana a její děti: za zbytky jídel drhne v hotelích podlahy, děti sbírají houby a lesní plody, v létě není zapotřebí bot, obleku a lepšího přístřeší. Na podzim se však až do příštího jara uzavírají hotely, mizí obživa, hrozí zima: Zuzaně nezbývá než odloučit se od dětí, aby jim zajistila aspoň trochu jídla a tepla v cizích rodinách. Malý Paľko je prodán za 1000 Kčs bohaté paní továrníkové jako hračka za pošlého psíka, větší Hanka a Mišo jsou svěřeny soc. "péči". Za přídavek, který péče na děti vyplácí, se najdou "ochránci" i těchto ubožátek: Mišo je umístěn jako ševcovský učeň v bratisl. Židovně, kde dělá nemocné rodině svého mistra služebnou za jedinou odměnu: nákazu turberkulosou. Hanka na hranicích v pustě dře jako děvečka maďarskému sedlákovi. Ale Miša dík nemoci, Hanka proto, že se naučila číst a psát a znát nazpaměť cestu domů a Pal’ko proto, že paní továrníkovou omrzel, se dostanou s novým jarem domů, k mámě a malé Evičce.