Paramètres
- 100pages
- 4 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Paranoidní syndrom vlastního zápachu je v naší populaci relativně vzácný a lékařské veřejnosti málo známý psychopatologický syndrom, se kterým se většina psychiatrů v průběhu své celoživotní praxe setkává také zpravidla pouze v několika málo případech. V úvodu jsou popsány kazuistiky a práce věnované tématu. Další kapitola předkládá typické, mimořádné, ale i okrajové popisy nemocných. V závěru jsou porovnány názory a hypotézy jiných autorů se zjištěními autora. Zvláště cenná jsou porovnání syndromu vlastního zápachu s dalšími sice známými, ale v psychopatologické klasifikaci obtížně zařaditelnými pojmy (vztahovačnost, hypochondrie, dismorfofobie, parazitární bludy). Autor užívá metody srovnávací psychopatologie, která je v jeho zpracování brilantní a inspirující. Deskriptivně-psychopatologickým pohledem se autor dotýká i tradičního problému definice bludů a nebojí se citovat, že někdy jde u nemocného 'o jakousi směsici obsese, ovládavé představy a bludu'. Ve srovnávací diskusi s názory psychiatrů - klasiků demonstruje, jak je možno se poučit ze studia zkušeností našich předchůdců.
Achat du livre
Paranoidní syndrom vlastního zápachu, Jaroslav Vacek
- Langue
- Année de publication
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Paranoidní syndrom vlastního zápachu
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jaroslav Vacek
- Éditeur
- Psychiatrické centrum
- Publié
- 2005
- Format
- souple
- Pages
- 100
- ISBN10
- 8085121859
- ISBN13
- 9788085121858
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Santé & Médecine, Science et Mathématiques, La nature, Sciences naturelles, Médecine, Biologie
- Description
- Paranoidní syndrom vlastního zápachu je v naší populaci relativně vzácný a lékařské veřejnosti málo známý psychopatologický syndrom, se kterým se většina psychiatrů v průběhu své celoživotní praxe setkává také zpravidla pouze v několika málo případech. V úvodu jsou popsány kazuistiky a práce věnované tématu. Další kapitola předkládá typické, mimořádné, ale i okrajové popisy nemocných. V závěru jsou porovnány názory a hypotézy jiných autorů se zjištěními autora. Zvláště cenná jsou porovnání syndromu vlastního zápachu s dalšími sice známými, ale v psychopatologické klasifikaci obtížně zařaditelnými pojmy (vztahovačnost, hypochondrie, dismorfofobie, parazitární bludy). Autor užívá metody srovnávací psychopatologie, která je v jeho zpracování brilantní a inspirující. Deskriptivně-psychopatologickým pohledem se autor dotýká i tradičního problému definice bludů a nebojí se citovat, že někdy jde u nemocného 'o jakousi směsici obsese, ovládavé představy a bludu'. Ve srovnávací diskusi s názory psychiatrů - klasiků demonstruje, jak je možno se poučit ze studia zkušeností našich předchůdců.