En savoir plus sur le livre
Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.
Achat du livre
Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924, Petr Jelínek
- Langue
- Année de publication
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Petr Jelínek
- Éditeur
- Matice slezská
- Publié
- 2009
- Format
- rigide
- ISBN10
- 808688712X
- ISBN13
- 9788086887128
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thème historique, Histoire, Sciences politiques & Politique, Journalisme littéraire, Histoire tchèque & slovaque, Relations internationales, Pologne, Tchécoslovaquie, Entre-deux-guerres, Relations tchéco-polonaises
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.