Dálkový výslech

Rozhovor mezi Václavem Havlem a novinářem Karlem Hvížďalou představuje Havlův subjektivní pohled na jeho život a politickou kariéru. Kniha je rozdělena do pěti kapitol, přičemž první se zaměřuje na Havlovo dětství a jeho vztah k buržoaznímu prostředí, které ho obklopovalo. Havel se cítí být ovlivněn sociálními rozdíly a jeho umělecká tvorba je silně ovlivněna Kafkou. Komunismus jej postavil do role kritika, nikoli tvůrce politiky. V dalších kapitolách Havel reflektuje své divadelní aktivity, vzpomíná na 60. léta a na Pražské jaro, které vnímá jako proces sebeosvobozování společnosti. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy se zapojil do odboje a v 70. letech se stal jedním z iniciátorů Charty 77. Havel kritizuje politiku détente a popisuje své vězení, kde psal Dopisy Olze. V závěrečné kapitole se zamýšlí nad azylovou politikou západních demokracií a hodnotí svůj život jako paradoxní. Havel se cítí být rozpolcenou osobností, jeho odpovědi jsou srozumitelné a filozofické, přičemž kniha poskytuje nový pohled na nedávnou historii. Chronologické uspořádání kapitol přispívá k přehlednosti a hloubce jeho úvah.