Bookbot

Zaorané masové hroby : stalo se před pětasedmdesáti lety

En savoir plus sur le livre

Autor není historik, ale investigativní novinář, který se odvážil prozkoumat tabuizovaná témata zatěžující soužití Slováků a Maďarů, respektive Čechů – Slováků a Maďarů od roku 1945. Jeho polský původ mu pomohl přistupovat k tématu objektivně a odhalit masakry spáchané v rámci různých ideologií 20. století. Jako jeden z prvních se zaměřuje na oběti masakrů „maďarských partizánů“ v období zimy 1944 – jara 1945, včetně krvavých akcí německých protipartizánských oddílů a slovenské Hlinkové gardy. Dále popisuje masakry spáchané partyzány vycvičenými v Sovětském svazu mezi březnem 1944 a dubnem 1945. Po 4. dubnu 1945 pokračovaly pogromy, které prováděl český oddíl Obranné zpravodajství pod sovětským dohledem. Akce tohoto oddílu, vedeného Edvardem Benešem, měly za cíl „likvidaci“ Němců a Maďarů v zájmu jednotného národního státu. Tyto pogromy byly později prohlášeny za válečná tajemství a lidé, kteří požadovali stíhání pachatelů, byli až do roku 1989 pronásledováni. Zamlčení těchto hříchů neomlouvá fakt, že veřejnost téměř nic neví o těchto válečných zločinech. Paměť národa je však klíčovým nástrojem, který může zabránit opakování podobných událostí. Kniha vznikla s tímto cílem.

Achat du livre

Zaorané masové hroby : stalo se před pětasedmdesáti lety, Géza Dunajszky, Georgina Kláris

Langue
Année de publication
2022
product-detail.submit-box.info.binding
(souple)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

Personne n'a encore évalué .Évaluer

Titre
Zaorané masové hroby : stalo se před pětasedmdesáti lety
Langue
Tchèque
Format
souple
Pages
230
ISBN10
8097262231
ISBN13
9788097262235
Séries
Description
Autor není historik, ale investigativní novinář, který se odvážil prozkoumat tabuizovaná témata zatěžující soužití Slováků a Maďarů, respektive Čechů – Slováků a Maďarů od roku 1945. Jeho polský původ mu pomohl přistupovat k tématu objektivně a odhalit masakry spáchané v rámci různých ideologií 20. století. Jako jeden z prvních se zaměřuje na oběti masakrů „maďarských partizánů“ v období zimy 1944 – jara 1945, včetně krvavých akcí německých protipartizánských oddílů a slovenské Hlinkové gardy. Dále popisuje masakry spáchané partyzány vycvičenými v Sovětském svazu mezi březnem 1944 a dubnem 1945. Po 4. dubnu 1945 pokračovaly pogromy, které prováděl český oddíl Obranné zpravodajství pod sovětským dohledem. Akce tohoto oddílu, vedeného Edvardem Benešem, měly za cíl „likvidaci“ Němců a Maďarů v zájmu jednotného národního státu. Tyto pogromy byly později prohlášeny za válečná tajemství a lidé, kteří požadovali stíhání pachatelů, byli až do roku 1989 pronásledováni. Zamlčení těchto hříchů neomlouvá fakt, že veřejnost téměř nic neví o těchto válečných zločinech. Paměť národa je však klíčovým nástrojem, který může zabránit opakování podobných událostí. Kniha vznikla s tímto cílem.