A bude stejně... Nesnažte se nás pochopit a jiné texty

Skalického novela a povídky se vyznačují přímočarostí a drsností, nešetřící kritikou vůči totalitní i demokratické politické reprezentaci, stejně jako vůči přátelům. Jazyková neotesanost, která nazývá křivdy pravými jmény, s nádechem parodie, vyjadřuje autorův životní postoj – padni komu padni, který zůstává neměnný. V novele ožívá normalizační Československo s absurdními komunistickými symboly a snahou jednotlivců z periferie nepropadnout nihilismu. V povídce reflektuje rakouský exil, české papaláše a disidenty, přičemž mění jejich společenská postavení do neobvyklých rolí. Dvě krátké povídky zdraví jeho dlouholeté souputníky, jejichž životní epizody zpracovává s humorem a nadsázkou. Dosud nepublikované práce vznikaly od počátku 70. let, kdy autor reflektoval svůj dělnický postoj jako ponižovaný umělec, a pokračovaly v rakouském exilu, kde zažil rozdíly mezi intelektuální elitou diaspory a undergroundem. Dnes píše jako hrdý pozorovatel aktuálního politického a kulturního života. Texty mají autobiografický charakter, zrcadlí dobu a slouží jako autentický dokument. Vždy jde o zpověď, která odhaluje zkušenosti se zlovůlí a bezmocí typickými pro jeho generaci. Miroslav Skalický je znám jako zakladatel undergroundové skupiny Hever and Vazelína band, jejíž zakázané skladby se staly legendárními.