En savoir plus sur le livre
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.
Achat du livre
Psychologie davu, Gustave Le Bon, Ladislav Hofman
- Langue
- Année de publication
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Psychologie davu
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Gustave Le Bon, Ladislav Hofman
- Éditeur
- Portál
- Publié
- 2016
- Format
- souple
- ISBN10
- 802621028x
- ISBN13
- 9788026210283
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Politique, Psychologie, Sociologie, Société, Leadership, Race, Racisme, Réflexions et Pensées, Lutte pour le pouvoir, Manipulation, Psychologie sociale, Législation, Conservatisme, Aliénation, Suggestion, Influence et persuasion, Comportement de Masse
- Première publication
- 1895
- Titre original
- Psychologie des foules
- Évaluation
- 3,9 sur 5
- Description
- Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.