Paramètres
- 268pages
- 10 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.
Achat du livre
Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948, Jan Cebe
- Langue
- Année de publication
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jan Cebe
- Éditeur
- Karolinum
- Publié
- 2015
- Format
- souple
- Pages
- 268
- ISBN10
- 8024628635
- ISBN13
- 9788024628639
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Histoire tchèque & slovaque, Tchécoslovaquie, Journalistes, Années 1945-1948
- Description
- Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.


