Bookbot

Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948

Auteurs

En savoir plus sur le livre

Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.

Achat du livre

Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948, Jan Cebe

Langue
Année de publication
2015
product-detail.submit-box.info.binding
(souple)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

Personne n'a encore évalué .Évaluer

Titre
Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948
Langue
Tchèque
Auteurs
Jan Cebe
Éditeur
Karolinum
Publié
2015
Format
souple
Pages
268
ISBN10
8024628635
ISBN13
9788024628639
Séries
Description
Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.