En savoir plus sur le livre
Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.
Achat du livre
Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949, Ivana Bakešová
- Langue
- Année de publication
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Legionáři v roli diplomatů: Československo-čínské vztahy 1918 – 1949
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Ivana Bakešová
- Publié
- 2013
- Format
- souple
- ISBN10
- 8073084627
- ISBN13
- 9788073084622
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thème historique, Histoire, Sciences politiques & Politique, Histoire tchèque & slovaque, Chine, Relations internationales, Tchécoslovaquie, Diplomatie, Politique étrangère, Légionnaires, Diplomates
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále, a to především ve vztahu k Číně. Protože východní úsek této magistrály prochází čínským územím, navázala Česká národní rada kontakty s pekingskou vládou již v polovině roku 1918. Z iniciativy ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika pak byly na konci téhož roku ustanoveny tři polooficiální úřady, které reprezentovaly Československou republiku v Číně až do podpisu řádné „obchodní a přátelské smlouvy“ v únoru 1930. Zaměstnanci těchto úřadů byli vybíráni především z řad důstojníků československých legií. Bývalými legionáři obsazovalo ministerstvo zahraničí i většinu míst na oficiálních zastupitelských úřadech v Číně po roce 1930. Vliv přítomnosti československého vojska na čínském území na rozvoj československo-čínských bilaterálních vztahů tedy byl poměrně významný a nebyl dosud soustavněji zmapován.