En savoir plus sur le livre
Detektiv Steve Carella si nebyl jistý, jestli správně slyšel, co ten člověk řekl. Od muže, jehož žena leží rozpáraná na podlaze ložnice v kaluži vlastní krve, by člověk něco takového nečekal. Ten muž měl dosud na sobě převlečník a klobouk, šálu a rukavice. Stál vedle nočního stolku s telefonem, vysoký muž s úzkým obličejem, jehož svislou plochu dramaticky přerušoval pěstěný šedivý knír odpovídající prošedivělým spánkům. Oči měl jasné a modré a v žádném případě se v nich nezračila bolest ani zármutek. Jako kdyby se chtěl ujistit, že mu Carella rozuměl, opakoval úryvek svého předešlého výroku, tentokrát s ještě větším důrazem. „Strašně rád, že je mrtvá,“ řekl. „Pane,“ řekl Carella, „jistě vám nemusím připomínat…“ „Ovšemže ne,“ řekl muž. „Nemusíte. Náhodou jsem trestní advokát. Jsem si vědomý svých práv a velmi dobře vím, že všechno, co řeknu dobrovolně, může být později použito proti mně. Opakuji, že má žena byla skrznaskrz zkažená, a já jsem strašně rád, že ji někdo zabil.“
Achat du livre
Zemřela jako Sadie : příběh z 87. policejního revíru, Ed McBain, Alena Maxová
- Langue
- Année de publication
- 1997
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 2,49 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Ed McBain, Alena Maxová
- Éditeur
- Český spisovatel
- Publié
- 1997
- Format
- souple
- Pages
- 139
- ISBN10
- 8020206647
- ISBN13
- 9788020206640
- Séries
- 87ème District
- Mots clés
- Fiction, Polars & Thrillers, Polars, Meurtres, Polars classiques, Détective, Infidélité
- Première publication
- 1972
- Titre original
- Sadie When She Died
- Évaluation
- 4,05 sur 5
- Description
- Detektiv Steve Carella si nebyl jistý, jestli správně slyšel, co ten člověk řekl. Od muže, jehož žena leží rozpáraná na podlaze ložnice v kaluži vlastní krve, by člověk něco takového nečekal. Ten muž měl dosud na sobě převlečník a klobouk, šálu a rukavice. Stál vedle nočního stolku s telefonem, vysoký muž s úzkým obličejem, jehož svislou plochu dramaticky přerušoval pěstěný šedivý knír odpovídající prošedivělým spánkům. Oči měl jasné a modré a v žádném případě se v nich nezračila bolest ani zármutek. Jako kdyby se chtěl ujistit, že mu Carella rozuměl, opakoval úryvek svého předešlého výroku, tentokrát s ještě větším důrazem. „Strašně rád, že je mrtvá,“ řekl. „Pane,“ řekl Carella, „jistě vám nemusím připomínat…“ „Ovšemže ne,“ řekl muž. „Nemusíte. Náhodou jsem trestní advokát. Jsem si vědomý svých práv a velmi dobře vím, že všechno, co řeknu dobrovolně, může být později použito proti mně. Opakuji, že má žena byla skrznaskrz zkažená, a já jsem strašně rád, že ji někdo zabil.“