Aramejský Otčenáš. Meditace na Ježíšova slova

Duchovní tradice Blízkého východu zdůrazňují, že svatá učení je třeba chápat z intelektuálního, metaforického a mystického hlediska. První přístup se zaměřuje na doslovný význam, druhý na to, jak může příběh sloužit jako podobenství pro náš život, a třetí se týká prožití pravdy, kterou text vyjadřuje. Je důležité jít za slovní porozumění a uchopit bezeslovnou zkušenost, na kterou mystická slova ukazují. Pro mystiky, jako byl Ježíš, jsou tato hlediska vzájemně propojena, a proto je dobré zvažovat všechny významy posvátných slov modliteb. Fabre d’Oliveta upozorňuje na tragédii moderních překladů Bible, které ztrácejí mnohé významové nuance, když se překládají do řečtiny, jež je odlišná od hebrejštiny a aramejštiny, jazyka Ježíše. Aramejština nemá jasné hranice mezi prostředkem a účelem, vnitřní kvalitou a vnějším jednáním, což kontrastuje s moderními jazyky. Tímto způsobem se do našeho jazyka vplížilo umělé oddělení Boha, přírody a člověka, což bylo cizí lidem žijícím v souladu se zemí. Aramejština nabízí plynulou a celostní vizi kosmu. Neil Douglas-Klotz překládá Otčenáš, Blahoslavení a další Ježíšovy výroky z aramejštiny, přičemž zahrnuje originální text, komentáře a modlitby těla. Předmluvu napsal Matthew Fox.