Skoč oběma nohama

To si takhle po pracovním týdnu vyjedu na chatu, abych si odpočinula od města, užila ticha, klidu a přírody na samotě, a když už se konečně posadím na verandu s hrnečkem oblíbeného čaje, skicákem a uhlem, že si namaluji paseku, až na ni padne večerní rosa a poslední paprsky, úžasný výhled mi zatarasí náklaďák a na ušní bubínky zaútočí rachot vrtačky, kterou drží krásná blondýnka. Krásná?! Otravná, katastrofy přitahující ženská, co se mi snaží ukrást můj kousíček ráje na Zemi. Přitahuje jeden problém za druhým, přitahuje... nepřitahuje takhle náhodou mě? Ne! Pomůžu jí s plotem, ale tím to končí! Že jsme sousedky, z nás ještě nedělá kamarádky. Dobře, donesu jí vychlazenou vodu, je třicet ve stínu, ale nic víc. Nechci ji tady. Nebudu se s ní bavit, nebudu se na ni ani dívat! Bože, je nádherná...