Matchball

Autobiografický příběh ženy – špičkové tenistky, která navázala na tenisové tradice rodiny Koželuhů, je fascinující. V roce 1950, ve svých dvaadvaceti letech, opustila s manželem republiku, protože se nedokázala ztotožnit s komunistickým režimem. Žila v západním Německu, Kanadě, Anglii a nakonec ve Švýcarsku, kde se stala několikanásobnou mistryní Kanady a čtyřikrát startovala ve Wimbledonu, zatímco podporovala manžela při studiích. Jméno Koželuh jí otevíralo dveře po celém světě. Vychovala tři děti, zatímco její manžel se stal uznávaným obchodníkem s obilím. Po usazení v Ženevě v roce 1966 se začala věnovat charitativní činnosti a propagaci myšlenek T. G. Masaryka. I přes život ve čtyřech zemích a plynulou angličtinu, němčinu a francouzštinu si uchovala svou českou identitu. Po listopadu 1989 se vrátila domů a aktivně se podílela na obnově demokracie v Československu, za což byla oceněna titulem Významná česká žena ve světě 2009. Euforie z nabyté svobody však byla zkalena osobními problémy, včetně manželské krize a vážného onemocnění syna. Přesto se celý život řídila krédem: „Dokud se neodehraje poslední míček, není konec!“, což jí pomohlo překonat nejtěžší etapy života.