Bookbot

Les Grandes Histoires des Terres de la Couronne de Bohême

Cette série historique complète offre une exploration détaillée et captivante des moments et des époques charnières qui ont façonné l'histoire des terres de Bohême. Elle plonge dans les aspects politiques, sociaux et culturels à travers les siècles, en soulignant leur interconnexion. Les lecteurs s'immergeront dans la profondeur des événements historiques qui ont forgé l'identité nationale et le destin des terres de la Couronne de Bohême. C'est une œuvre essentielle pour quiconque s'intéresse au passé complexe de la région.

Velké dějiny zemí Koruny české XII.b
Velké dějiny zemí Koruny české (IV.b)
Velké dějiny zemí Koruny české XV.b
Velké dějiny zemí Koruny české XI.a
Velké dějiny zemí Koruny české (VII.)
Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek V. 1402-1437

Ordre de lecture recommandé

  1. 1

    Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Úvodní svazek monumentální historické syntézy je věnován českým zemím v pravěku, počátkům slovanského osídlení a raně středověkému přemyslovskému státu, do roku 1197.

    Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek I. Do roku 1197
  2. 2
  3. 3

    Třetí svazek osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české zachycuje dobu posledních Přemyslovců, období mezi lety 1250 a 1310. Vratislav Vaníček, jeden z nejpřednějších odborníků na dané téma, bezprostředně navazuje na svůj předchozí díl. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

    Velké dějiny zemí Koruny české (III.)
  4. 4

    První svazek čtvrtého dílu velké historiografické práce. Tento díl je věnován 14. století (1310-1402), které bychom mohli s jistou nadsázkou nazvat stoletím lucemburským, dobou vlády Jana Slepého, Karla I. (IV.) a první polovinu panování Václava IV. Byla to doba největšího mocenského a územního rozmachu v dějinách zemí Koruny české. Politický, ale i kulturní a společenský význam této epochy si vyžádal mimořádný rozsah tohoto dílu, který přiměl nakladatele vydat jej v podobě dvou svazků.

    Velké dějiny zemí Koruny české (IV.a)
  5. 5

    Druhý svazek čtvrtého dílu velké historiografické práce. Tento díl je věnován čtrnáctému století, které bychom mohli s jistou nadsázkou nazvat stoletím lucemburským, dobou vlády Jana Slepého, Karla I. (IV.) a první polovinu panování Václava IV. Byla to doba největšího mocenského a územního rozmachu v dějinách zemí Koruny české. Politický, ale i kulturní a společenský význam této epochy si vyžádal mimořádný rozsah tohoto dílu, který přiměl nakladatele vydat jej v podobě dvou svazků. Tento svazek je věnován především kulturním dějinám tohoto období.

    Velké dějiny zemí Koruny české (IV.b)
  6. 6
  7. 7

    Svazek autorsky navazuje na předchozí díl a zachycuje období mezi lety 1437 a 1526. V první části líčí důsledky husitské revoluce a v širokých evropských souvislostech přibližuje dramatické pokračování husitského zápasu, vedeného Jiřím Poděbradským. Pozornost přitom zaměřuje jak na kališnickou, tak na katolickou složku obyvatelstva korunních zemí. Druhá část se zabývá vznikem a prvním obdobím existence českého stavovského státu až do nástupu Habsburků s důrazem na dílo poválečné hospodářské obnovy i na politické soupeření mezi královskými městy a šlechtou. Ucelené kapitoly jsou věnovány kultuře doby husitské, počátkům humanismu a náboženskému životu. Problematiku dějin umění „dlouhého“ 15. století objevně zpracovala Milena Bartlová.

     Velké dějiny zemí Koruny české (VI.)
  8. 8

    Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku. Toto období charakterizuje hospodářský a kulturní rozkvět i překonávání jisté politické a konfesionální izolace, kterou způsobily husitské války. Zároveň se začíná projevovat určitá vývojová opožděnost střední Evropy za Evropou západní, jež začíná těžit ze zámořských objevných cest. V českých zemích spěje politický i společenský vývoj k osudovému konfliktu mezi tradičním stavovským a modernějším absolutistickým pojetím monarchického zřízení.

    Velké dějiny zemí Koruny české (VII.)
  9. 9

    V předkládaném svazku se autorský tým zabývá důležitým obdobím českých i středoevropských dějin, vymezeným počátkem druhého stavovského povstání a třicetileté války v roce 1618 a končícím porážkou Turků před hradbami Vídně roku 1683, která znamenala konec osmansko-muslimské expanze na evropském kontinentě. Prosazení habsburské koncepce absolutistické a konfesionálně pokud možno jednotné monarchie s dominantním postavením katolického náboženství znamenalo zásadní přelom v dějinách českých zemí, který dodnes namnoze není vykládán bez politicko-ideologických resentimentů. Přehlíží se přitom, že se nový establishment musel vypořádat s následky hluboké populační, ekonomické a mravní krize, jíž zejména ve středoevropském měřítku vyvolala třicetiletá válka (1618–1648).

    Velké dějiny zemí Koruny české (VIII.)
  10. 10

    Kniha navazuje na předchozí díl série Velké dějiny zemí Koruny české. Díl devátý se zabývá událostmi na území českého království v letech 1683 až 1740, tedy v době vrcholného baroka, kdy jsou české země ovládány Habsburky. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

    Velké dějiny zemí Koruny české (IX.)
  11. 11

    Desátý díl (1740-1792). Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Jednotlivé svazky jsou vybaveny základním poznámkovým aparátem, zevrubnou bibliografií, bohatým obrazovým a dokumentačním materiálem a rejstříky.

    Velké dějiny zemí Koruny české. 10., Svazek X. 1740-1792
  12. 12

    Jedenáctý díl zaplňuje poslední mezeru v chronologické řadě Velkých dějin a je vymezen jednak počátkem válek s revoluční a napoleonskou Francií, jednak definitivním nastolením konstituční monarchie v rámci habsburské monarchie. V období let 1792-1860 se v českých zemích utvářelo novodobé národní vědomí a emancipovala se svébytná kultura nejen v českém, ale i německém jazyce. Zároveň byly položeny základy moderního právního státu, občanské společnosti i tržního hospodářství a v těsné spojitosti s tím započala průmyslová, komunikační i myšlenková revoluce.

    Velké dějiny zemí Koruny české XI.a
  13. 13

    Jedenáctý díl, který je rozvržen do dvou svazků, zaplňuje poslední mezeru v chronologické řadě Velkých dějin zemí Koruny české a je vymezen jednak počátkem válek s revoluční a napoleonskou Francií, jednak definitivním nastolením konstituční monarchie v rámci habsburské monarchie. V období let 1792–1860 se v českých zemích utvářelo novodobé národní vědomí a emancipovala se svébytná kultura nejen v českém, ale i německém jazyce. Zároveň byly položeny základy moderního právního státu, občanské společnosti i tržního hospodářství a v těsné spojitosti s tím započala průmyslová, komunikační i myšlenková revoluce. Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Jednotlivé svazky jsou vybaveny základním poznámkovým aparátem, zevrubnou bibliografií, bohatým obrazovým a dokumentačním materiálem a rejstříky.

    Velké dějiny zemí Koruny české XI.b
  14. 14

    První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859–1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana, jež tento akt hodnotila jako ránu českým národnostně a jazykově emancipačním snahám. Nelze však přehlédnout, že v obecném měřítku dosáhly české země ve sledovaném období poměrně vysokého sociálního, ekonomického, právního a kulturního standardu.

    Velké dějiny zemí Koruny české XII.a
  15. 15

    Období let 1890 - 1918 patří v mnoha ohledech k nejzajímavějším a zároveň nejméně prozkoumaným i obecně známým v dějinách českých zemí. Jejich společnost, ekonomika, věda a kultura prožívaly jeden ze svých nepopiratelných vrcholů, ale zároveň se rychle blížila léta nebývale hluboké krize, jejímž markantním projevem se stala takzvaná Velká válka v letech 1914 - 1918. Její osudovost dosvědčuje fakt, že na jejím konci více než tisícileté monarchické zřízení v českých zemích vystřídala republikánská forma vlády.

    Velké dějiny zemí Koruny české XII.b
  16. 16
  17. 17

    Čtrnáctý svazek Velkých dějin zemí Koruny české zachycuje období let 1929–1938, tj. druhé desetiletí existence samostatné Československé republiky až do osudné mnichovské konference. Historik Antonín Klimek, jeden z nejpřednějších odborníků na dané téma, bezprostředně navazuje na předchozí díl, jehož je také autorem. Obsáhlé a skvěle dokumentované líčení kritických let před druhou světovou válkou se samozřejmě nevyhýbá kontroverzním otázkám a problémům tehdejší vnitřní i zahraniční politiky československého státu, které se snaží podat s maximální objektivitou. Knihu doplňují pozoruhodné dobové fotografie. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

    Velké dějiny zemí Koruny české; svazek XIV. 1929-1938
  18. 18

    Patnáctý díl je věnován krátkému, avšak klíčovému období let 1938-1945. Samostatný československý stát byl po pouhých 20 letech existence nejprve územně okleštěn, zbaven základních politických a ekonomických předpokladů nezávislé existence a v podobě druhé republiky přežil pouhého půl roku z milosti nacistického Německa. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

    Velké dějiny zemí Koruny české; svazek XV.a 1938-1945
  19. 19

    Druhý svazek patnácté části ze série Velké dějiny zemí Koruny české mapuje léta v protektorátu od června 1941, významnou kapitolou je atentát na Heydricha a v závěru knihy jsou líčeny květnové dny roku 1945. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

    Velké dějiny zemí Koruny české XV.b
  20. 20

    Opojnou radost z osvobození v květnu 1945 provázely naděje, že se podaří vybudovat republiku svobodnou, sociálně spravedlivou a také zabezpečenou před jakýmkoli příštím vnějším i vnitřním ohrožením. Prezident Beneš se triumfálně vrátil z exilu do Prahy jako symbol vítězství i kontinuity s meziválečnou první republikou. Sám však hovořil především o národní revoluci. Její součástí byla tvrdá odplata – zejména na Němcích a kolaborantech. Četných násilností se po řadu měsíců dopouštěli také rudoarmějci – osvoboditelé ze země, jež měla do budoucna garantovat československou bezpečnost a jejíž „přání“ bylo radno plnit. Nabádali k tomu především komunisté, kteří se ve všeobecně zradikalizovaných poměrech orientovali nejlépe. Voliči v českých zemích z nich v květnu 1946 učinili výrazně nejsilnější politickou sílu v Československu. KSČ tak získala ideální pozici k přípravám na úplné převzetí moci a destrukci limitované demokracie třetí republiky.

    Velké dějiny zemí Koruny české XVI. (1945-1948)
  21. 21

    Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila. Akční výbory jako hlavní prostředek „očištění“ společnosti se ukázaly jako nesmírně efektivní, propaganda fungovala, volby na konci května toho roku se podařilo zmanipulovat. Puč příliš nezkomplikovala ani smrt Jana Masaryka, který byl vzdor zakořeněným mýtům ochotný s KSČ spolupracovat a podle některých aktérů dokonce snil o roli hlavy státu. A přece tu bylo něco, co komunisté podcenili: mocenská gravitace Moskvy. Stála za první lží nového režimu, když Klement Gottwald ještě jako předseda vlády veřejně odmítl kolektivizaci zemědělství. Tvrdá sovětská linie razící doktrínu zostřování třídního boje však stála i za politickými procesy a zejména za militarizací ekonomiky, jež stáhla Československo v padesátých letech do hluboké hospodářské krize. Jak platilo ještě v osmdesátých letech, také politické uvolnění muselo být inspirováno Kremlem. A tak zlom nastal Stalinovou smrtí, shodou okolností bezprostředně následovanou smrtí Gottwaldovou. Silová konfrontace ustoupila „soupeření idejí“, ekonomická křivka se obrátila a režim se stabilizoval. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

    Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XVII., 1948-1956
  22. 22

    Roku 1967, necelých dvacet let po převratu, který měl být důkazem neomylnosti marxisticko--leninské teorie, připustil prezident Antonín Novotný: „Dopustili jsme se chyb, soudruzi? Dopustili.“ První reformní vlnu, která se zvedla po odhalení kultu osobnosti o desetiletí dříve, se přitom ještě podařilo zabrzdit a hlasy reformistů potlačit. Na přelomu padesátých a šedesátých let zadlužená ekonomika dál zaostávala za kapitalistickým Západem, centrálně řízené hospodářství se míjelo s očekáváním konzumně naladěné společnosti, lidé naplňovali své potřeby prostřednictvím šedé ekonomiky, kvetla korupce, a především rostla poptávka po rozkrytí policejní a justiční zvůle uplynulých let. Osmnáctý svazek Velkých dějin zemí Koruny české komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. Politické, hospodářské a kulturní dějiny doprovázejí sondy do každodenního života za socialismu – od hodnocení životní úrovně přes bydlení, práci či zdraví po intimní zónu rodinného prostředí nebo náboženské víry.

    Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XVIII., 1956-1967