Cette série plonge dans les complexités de l'adolescence et de la sexualité, offrant une exploration franche et sans concession des expériences des jeunes hommes. Elle aborde des thèmes d'isolement, de quête d'identité et de désir dans un monde souvent incompris. Les œuvres de cette collection se distinguent par leur honnêteté brute et leur courage à aborder des facettes de la condition humaine traditionnellement reléguées dans l'ombre de la littérature.
Planeta samých chlapců je slovy Evy Kantůrkové "uzavřeným světem mladých mužů se vztyčenými penisy, hledajícími škvíru, kde se ukojit". Je v české beletrii prvním a nezvykle otevřeným pohledem do homosexuální společnosti. Výkřikem generace ústy opuštěnosti jejího člena.
Bulvár slunce je volným pokračováním novely Planeta samých chlapců (2008). Jediný český autor věnující se homosexualitě zde rozvíjí osudy svých hrdinů Oproti předchozí knize je však jeho text filozofičtější, formálně méně souvislý, a ve své koláži se zabývá vnitřním svárem boha a ďábla v člověku, čímž se dotýká zásadních témat lidské existence. To podporuje i zveřejněná korespondence se slavnou spisovatelkou, v níž rozpoznáváme Evu Kantůrkovou. Kniha je opět maximálně otevřená, nezná tabu, a tím se může jevit šokující. Autor již má po obsahové i formální stránce svůj čitelný rukopis, ojedinělý v soudobé české literatuře.
Literární minimalista a krutý poetik Adam Georgiev (1980) přichází po novelách Planeta samých chlapců a Bulvár slunce se závěrečným dílem volné homosexuální trilogie. V agonickém textu se prolínají obrazy, záblesky situací a útržky vět a dialogů, destruované a promíchané tak jako v předsmrtné mysli. Homoerotická poetika zde dosahuje extatického vrcholu a zároveň sílí a stávají se hlavními dva ženské motivy - postižená dívka Zorka a slavná spisovatelka. Žánrově lze text označit za epickou poému, útvar v české literatuře neobvyklý a autorsky náročný.