Cette série plonge dans la réalité brute de la périphérie de Prague pendant l'ère de la normalisation. Nous suivons des protagonistes dont les vies sont marquées par la répression politique, mais qui trouvent néanmoins la force dans l'amitié, l'amour et le défi. C'est une histoire sur le passage à l'âge adulte, la perte des illusions et la recherche de sa propre identité à une époque d'absence de liberté.
Rusočasí je první díl románové trilogie Žižkaperk Blues. Děj knihy se odehrává během normalizce v sedmdesátých letech minulého století na pražském Žižkově. Zachycuje dospívání kluka z rodiny tvrdě postižené komunistickými represemi, první lásky, mejdany a život mládeže pronásledované režimem. Volně navazuje na román Dušebraní – Normalizační pornobrak.
Bezčasí je druhý díl románové trilogie Žižkaperk Blues. Děj knihy se odehrává během perestrojky v osmdesátých letech minulého století na pražském Žižkově a vrcholí Palachovým týdnem 1989. Zachycuje život mladého muže z rodiny tvrdě postižené komunistickými represemi. Po návratu ze základní vojenské služby prožívá příběhy Žižkova a nespoutaný život plný lásky, rock´n´rollu a vzdoru.
Kocovina je třetí díl románové trilogie Žižkaperk Blues. Děj románu začíná v roce 1989 během Palachova týdne, v roce plném zázraků padají okolní komunistické režimy a konečně začíná Sametová revoluce, hlavní hrdina žije na pražském Žižkově a pochází z rodiny tvrdě postižené komunistickými represemi, aktivně se účastní dějinných událostí a s nadějí očekává změny související s blížícím se pádem komunistického režimu. Přicházejí svobodná devadesátá léta a záhy se ukazuje, že pravda a lásky vždy nevítězí... V pondělí ráno jsem se probudil s bolavou hlavou. Vypadalo to na lehkej otřes mozku. Po zralý úvaze jsem se ale rozhodnul, že do práce radši půjdu. Nechtělo se mi na neschopenku a už vůbec se mi nechtělo vysvětlovat doktorovi a následně možná i policajtům, jakým způsobem jsem k mýmu lehkýmu úrazu přišel. Policejní stříkačka nebyla úplně tím nejvhodnějším a nejlepším předmětem, kterej by se hodilo z něčeho takovýho obviňovat, nebylo by to vůbec rozumný. Taky se mi už nechtělo hnít doma, zrovna v době, která snad konečně slibovala prolomení ledů a možná i začátek konce prohnilýho a nenáviděnýho bolševickýho režimu.