O násilí v kultuře - girardovské reflexe
- 126pages
- 5 heures de lecture






Kniha Zácestí přináší do českého prostoru nový, občerstvující pohled na téma lidského putování krajinou, městy, na putování an sich. Spojuje teoretický fundament autorových poznatků o východiscích vycházení ze sebe sama a potřebě znovu objevovat místa posvátné topografie se skutečným vykročením do neznáma. To, o čem píše, potřebuje také prožít, skloubit do kompaktního celku teorii s žitou praxí. Autor nemíní vytvořit cestopis ani encyklopedii, nýbrž zaznamenat spiritualitu poutníka, který si sice vytkl cíl, ale nechává se vést skrze numen, silou jakési vis maior. Tu zakouší se svými spolupoutníky – se svojí ženou a dětmi – na vlastní kůži. Titul je rodinným cestovním deníkem i kontextuální teologickou a kulturologickou rozpravou o cestě do blízkého i vzdáleného neznáma (do míst i zákoutí lidské duše). V žánrově specifickém textu je kromě samotného popisu cest po Čechách i Evropě a výjimečné teologické reflexe důležité jeho osobní svědectví, touha dopřát si vystavení – setkání s Jiným. Setkání s Burdovou Knihou Zácestí by mohlo napomoci změnit pohled v církvi nežijících čtenářů na křesťanství, rodinu, žitou teologii a kulturně sociální perspektivu zakoušení světa.
Kniha se zabývá především změnami krajiny a osídlení mikroregionu Erlitztal, který je součástí Orlických hor i genia loci Sudet. První část se věnuje geografickému vymezení území Erlitztalu a současně je zde také exkurz do kulturního vývoje chápání pojmu Sudet z hlediska demografického, etnického, náboženského, zemědělského, krajinářského a hospodářského, který s geografickým vymezením souvisí. Dále se kniha zabývá tzv. faktory proměn jako je demografický vývoj, etnické složení, migraci obyvatel a náboženské vyznání. Dále se týká otázky počtu obytných domů, objektů řemeslné a průmyslové výroby a počtu vodních děl. A také rázem obydlení sudetské kulturní krajiny spolu s otázkou zemědělství. V neposlední řadě pojednává proměnu kulturních sakrálních krajinných prvků, které jsou představovány především kostely a drobnými církevními památkami. To vše se snaží rámcově systematizovat pomocí kulturní teorie sociálního konstruktivismu.