Plus d’un million de livres, à portée de main !
Bookbot

Marian Palla

    30 juillet 1953
    Marian Palla
    Naivní konceptualista a slepice
    Teplé škvarky
    Smrad škvařeného fousu
    Ukopnutý palec
    Ve znamení hada
    Kdyby byl krtek velkej jako prase. Jak zalichotit tlusté ženě
    • 2022

      Smrad škvařeného fousu

      • 112pages
      • 4 heures de lecture
      4,3(7)Évaluer

      Sbírka Smrad škvařeného fousu je nesporným vyvrcholením dosavadní autorovy básnické tvorby. Dosahuje v ní – tu veršem volným, tu vázaným, vždy však na nejmenší možné ploše – oproštěnosti takřka zenové. Rafinovaná hra na insitní poezii se drží za ruku s komičností, která prosakuje drobnými milostnými gesty stejně jako úvahami o posledních věcech. Lásku i smrt obrábí Palla s péčí bytostného básníka, jehož lyrické já na stará kolena dospělo k prozření: „i kdybych se nenarodil / stejně mi to nepomůže“. Výsledný dojem výmluvně dotvářejí mnohé ilustrace, které dle autora „nic neilustrují a vznikly ve tmě při zavřených očích“.

      Smrad škvařeného fousu
    • 2017

      Nečitelná kniha

      • 308pages
      • 11 heures de lecture

      Originál rukopisu této první varianty nečitelné knihy vytvořil Marian Palla v roce 1980 a měl jej až do nynějšího vydání Moravskou Galerií v Brně ve svém držení. Celkem rukopis čítá 400 volných listů tuhého papíru o roměrech 335x240 mm. Listy jsou oboustranně "popsány" a důsledně ručně paginovány v pravém spodním rohu. Kniha vychází v limitovaném vydání 200 ks, z toho prvních 50 je číslovaných a signovaných autorem..

      Nečitelná kniha
    • 2014

      Naivní konceptualista a slepice

      • 168pages
      • 6 heures de lecture
      4,1(18)Évaluer

      Nová kniha výtvarníka a básníka Mariana Pally osvětluje naivní konceptualismus přímo od zdroje. Obyčejné věci, jako například slepičinec, lenost, vítr, fronta, ticho, čaj, velryba, papuče či dvojtečka, umožňují autorovi "zakoketovat si" s realitou a vytvářet svébytný fantazijní svět, který má v české literatuře dlouhou tradici od poetismu až po básnickou generaci 60. let (I. Wernisch nebo P. Šrut). Jedná se o soubor čtyřiceti kratších textů různého charakteru. Bylo by možné je označit za fejetony, anekdoty, bajky, někdy až za básnickou prózu, odrážející absurditu či poetičnost naší reality. Všechny texty jsou nesmírně hravé; pohybují se na hranici dada a grotesky, nikdy však nepouští ze zřetele jazyk jako primární nástroj tvorby.

      Naivní konceptualista a slepice
    • 2012
    • 2011

      Njkpůúp kkléedc je kniha úplně pro všechny. Mohou ji číst jak čtenáři, nečtenáři, ženy, muži i děti. Oblíbí si ji pravděpodobně milovníci kvalitní literatury, braku, popřípadě snobi, nebo cizojazyčné menšiny. Prolamuje hranici mezi čtenářem a analfabetem a jako první upozorňuje na postradatelnost spisovatele. Obsahuje tajná poselství, neboť spisovatel se přiznal, že sem tam upadal při psaní do transu. Kniha nepotřebuje překladatele, může se prodávat okamžitě po celém světě a tím pádem sblíží národy. Při čtení této knihy si uvědomíte velikost vesmíru a zároveň svou vlastní maličkost. Uvědomil si to také spisovatel a napsal okamžitě báseň: O dešti odchrmlal si prší napadlo ho Knihkupci knihu milují, neboť nemusí kupujícím vysvětlovat, o čem je a kupující knihu milují, protože je levná. Knihu lze používat i jako příručku pro logopedy, nebo optiky. Také se hodí jako dárek pro nepříjemného člena domácnosti, nebo turistu. A na závěr poznámka autora: Kniha Njkpůúp kkléedc nejenže vesmír vysvětluje, ona ho také tvoří… Ohlas prvního kritika: Bez Njkpůúp kkléedc by tady něco chybělo. Česká literatura si Njkpůúp kkléedc opravdu zaslouží. Ohlas druhého kritika: Určitě to není legrace, to by bylo veselejší.

      Njkpůúp kkléedc
    • 2009

      The stories in this collection tackle great events and figures of history, myth, and literature in unexpected ways, questioning views on such basic concepts as justice, progress, wisdom, belief, and patriotism.

      Apocryphal Tales
    • 2009

      Texty, které Marian Palla píše, se vlastně nehodí ani pro děti, ani pro dospělé, což mu přináší četné ctitele, protože dětem se texty pro děti nelíbí a pro dospělé už bylo napsáno tolik knih – a kam to všechno vedlo? Radši to ani neříkejte. Marian tedy píše texty pro sebe, což je obtížné, protože je naivní, náročný čtenář. Výsledek člověka někdy zarazí a jindy okouzlí, takže se pídí po další knize. Ale nenalezne ji. Vlastně to ani nevadí, protože pokud má igelitku, do které se vejdou dvě láhve vína, tak ji dnes večer ještě potřebovat nebude.

      Bill a Nebyl
    • 2007

      Ukopnutý palec

      • 140pages
      • 5 heures de lecture
      5,0(1)Évaluer

      Před několika lety se na internetu začaly objevovat pohádky, příběhy a vědecké objevy o lidu Čanki z klávesnice tajemného Xylase. To zaujalo kapelu Čankišou, jejíž energická hudba se právě o legendu tohoto pouštního lidu opírá, a tak se rozhodla oslovit literáty a lidi ze svého okolí. Výsledkem je výjimečná sbírka žánrů i zpracování z pera těchto autorů: kníže pornofolku Záviš, známý literát Marián Palla, básník Zeno Kaprál, klávesák kapely Buty Milan Nytra, ohňostrůjce Ivan Martínek, fyzický básník Petr Váša, prozaik Štěpán Kučera, výtvarník Rostislav Pospíšil, překladatel a příležitostný textař Jiří Strážnický, barový povaleč s tužkou v ruce Karel Rous, grafik a muzikant René Senko, překladatel i nakladatel Jan Mattuš. A samozřejmě nechybí ani Xylas, který to všechno vlastně začal. Knihu, která je inspirována právě legendou o jednonohém lidu Čanki, doprovází originální soundtrack z dílny kapely Čankišou.

      Ukopnutý palec
    • 2007

      Svérázné, sebeironické deníkové záznamy jednoho roku od brněnského výtvarníka, hudebníka, básníka a performera. Mnohostranný umělec a pedagog si psal tyto krátké záznamy den po dni od prosince 2003 do listopadu 2004 a přitom se zcela programově soustředil na nejbanálnější události. Bez jakékoli úcty k vlastnímu dílu, natož k vlastní osobě, píše o ležení v posteli, venčení psa, popíjení s kamarády a o svých potrhlých nápadech a bizarních sázkách. O své práci se zmiňuje jen nečetnými poznámkami typu "šel jsem do školy trochu si zaučit". Vznikla tak jakási ironická parodie na deník umělce, kterou autor navíc doplnil naivními ilustracemi a čtenář, přijme-li jeho hru, se může dobře pobavit.

      Teplé škvarky
    • 2006