André Maurois Livres

Si l'idée d'une société universelle triomphe un jour, les Français seront parmi les premiers à l'influencer spirituellement. Au XIIe siècle, ils ont créé la conception d'un christianisme unifié. L'idée d'une Europe unie non par la force des armes, mais par des vérités unanimement acceptées, est née sur la colline de sainte Geneviève.

Un homme, deux mariages, deux échecs. Fils de grands bourgeois provinciaux conventionnels et rigides, Philippe épouse la séduisante Odile malgré hostilité de ses parents. Le couple se brisera. Remarié avec Isabelle de Cheverny, qu'il aime profondément bien qu'elle soit le contraire absolu d'Odile, c'est lui qui maintenant va faire subir à la jeune femme tous les tourments qu'il a endurés... Pourquoi l'amour ne suffit-il pas ? Quels pièges nous préparent les secrets de l'âme et le monde environnant ? Dans ce chef-d'œuvre du roman d'analyse publié en 1928, André Maurois, psychologue subtil et écrivain de haut vol, projette sur la vie de couple et ses aléas un éclairage qui demeure étonnamment moderne.

Une jeune femme romanesque qui s'était construit un monde romantiquement rêvé tente d'échapper - dans un vertige grandissant - à l'ennui de sa province, la médiocrité de son mariage et la platitude de sa vie. Mais quand Flaubert publie Madame Bovary, en 1857, toute la nouveauté du roman réside dans le contraste entre un art si hautement accompli et la peinture d'un univers si ordinaire. L'écriture transfigure la vie, mais s'y adapte si étroitement qu'elle la fait naître sous nos yeux. « Ce n'était plus du roman comme l'avaient fait les plus grands », dira Maupassant : « C'était la vie elle-même apparue. On eût dit que les personnages se dressaient sous les yeux en tournant les pages, que les paysages se déroulaient avec leurs tristesses et leur gaieté, leurs odeurs, leur charme, que les objets aussi surgissaient devant le lecteur à mesure que les évoquait une puissance invisible, cachée on ne sait où. » --back cover

" J'ai trouvé une idée merveilleuse. je serai un homme de génie ", s'exclame Balzac au moment où il écrit Le Père Goriot. Il venait d'imaginer La Comédie humaine, ce cycle romanesque dans lequel les mêmes personnages réapparaissent d'un roman à l'autre. Il venait de créer un monde, le monde balzacien. Les plus beaux romans, dit André Maurois, sont des romans d'apprentissage. Les illusions de la jeunesse s'y heurtent au monde féroce et pourtant plein de délices. L'amour devient coquetterie, la vertu s'achète, l'argent ruine tout. Seule la passion balzacienne, ici l'amour paternel, résiste, dévorante et implacable. Le Père Goriot est la clef de voûte d'une œuvre géniale.

Nomade en Amérique et chrétien à Jérusalem, ministre à Berlin et ambassadeur à Rome et à Londres sous la Restauration, Chateaubriand fut partout en exil sans jamais se perdre de vue. " Il avait lui-même divisé sa vie en trois parties : le voyageur et le soldat, l'homme de lettres, l'homme d'action " écrit André Maurois. Il fut aussi un grand amoureux, et on lira ici de belles pages sur Pauline de Beaumont et Juliette Récamier. Quant à l'écrivain, il est immense, par ses vues et sa " hardiesse dans le choix des mots et le ramassé des images ". Maurois voit en lui l'annonciateur de Proust. On ne peut pas marcher sur les traces du géant de Combourg sans un détour prolongé par cette biographie essentielle.

Balzac, éternel enfant désireux de gloire, de luxe et de richesse, génie consumé par une création intensément folle, poussé par la nécessité matérielle, créateur triomphant dans le domaine de l'imagination littéraire, scrutant avec acuité toutes les forces souterraines de la société et observant son évolution à travers une époque de gouvernements alternés. Il échoue cependant chaque fois qu'il tente d'appliquer son don d'imagination à la réalité, se lançant dans des entreprises aussi bizarres que l'exploitation des anciennes mines romaines d'argent. André Maurois, à la fin de sa préface, évoque son propre âge et l'impossibilité de mener de vastes projets ou d'explorations inachevées, affirmant que ce sera sa dernière biographie, dont il se réjouit qu'elle soit consacrée à Balzac.

Životopis slavného lékaře, objevitele penicilinu, nositele Nobelovy ceny. Zajímavě, ba napínavě líčí lékařské převraty 20. století a zároveň přibližuje život dosti skromného a „obyčejného“ člověka A. Fleminga.

— Benjamin Franklin přivedl svého vnuka a prosil Voltaira, aby mu požehnal. Stařec natáhl ruku a řekl: „God and Liberty.“

Rozmluvy filozofa a poručíka, dříve učitele a žáka, kteří si díky válce tak trochu vyměnili role. Vyprávění se zdánlivě týká umění vojenského, má však obecný přesah.

Život francouzské romantické spisovatelky 19. stol., nekonvenční ženy velkých vášní a velkých přátelství s význačnými umělci a osobnostmi své doby, je sám o sobě románem. Autor její biografie prostudoval nové, dosud neznámé materiály a na základě jejích dopisů, citátů z deníků apamětí podává pravdivý, nic neskrývající obraz jejího života. Líči šťastné dětství na zámku Nohant, které trvale poznamenalo její tvorbu, vypráví o bouřlivém životě zralé ženy i jejím moudrém a vyrovnaném stáří. Vrací Sandové její neprávem zapomenuté místo v dějinách literatury, neboť tato "velká žena" a velká idealistka "byla hlasem žen v době, kdy žena mlčela"..

Biografie čelného představitele druhé generace anglických romantických básníků, která beletristicky zpracovává život významné postavy světového romantismu. Autor líčí příběh básníkova života od dětství, přes získání šlechtického titulu, výstřední a bouřlivé lásky a umělecké úspěchy. Dále se zaměřuje na slavné Byronovy cesty do oblasti Středozemního moře a jeho účast ve vzpouře Řeků proti Turkům. Kniha zachycuje také poslední okamžiky jeho života v Řecku a jeho pohřeb v Anglii.

Doplněné o novější období Michelem Mohrtem Dlouholeté zkušenosti Angličanů dokázaly, že jejich základní svobody spočívají v prostých opatřeních; praktický mechanismus svobody je zajímal daleko více než nějaké teoretické chvalořeči na ni.

Touze, krásnou a duchaplnou formou opisovati krásné a duchaplné životy a osudy, jichž v dnešní zmechanisované době človék postrádá, slouží André Maurois s celým rafinovaným aparátem svého vypravěčského umění. Život Benjamina Disraeliho a Dvě lásky Filipa Marcenata, nejjemnější zrcadlo vskutku výlučných životů, jsou pro A. Mauroise díla velmi typická. V díle život Benjamina Disraeliho přikročil spisovatel k Disraelimu nikoli jen jako k velkému anglickému politikovi, nýbrž jako k velkému, podivuhodnému herci a kouzelníku života. Nemá se zprvu k tomu, aby na svém hrdinovi něco idealisoval nebo retušoval, židovský mladík kromě promyšlené cesty za vysokým cílem nemá téměř žádné jiné životni ctnosti. Je zženštilý, chvástavý, směšný, pracuje rád sám na sobě jako na nějakém uměleckém díle. Ale portrét Disraeliho se pak víc a víc pročišťuje. Neuvěřitelné podivné manželství, do kterého Disraeli vstupuje jako do ráje věčného zbožňování, dostává rysy velebné monumentálnosti. Státník zvolna stárne a pomalu odkládá vzrušené, ctižádostivé masky svého mládí. Jeho přátelství s královnou Viktorií má sentimentální jímavost. V postoji opravdové vznešenosti končí velký malebný život, dosáhnuv nejvyšších met, žel, již ve stavu vyčerpanosti.

Zwei Donnerstage lang sah er sie nicht. Am dritten, als er ankam, war sie bereits da. Etienne hatte den Eindruck, dass sie verstohlene Blicke auf die Blumen warf, die er auswickelte. Es waren rote und gelbe Tulpen. „Nein, das sind keine Trauerblumen“, dachte er. „Ganz gewiss nicht...“

Život a doba anglického krále Eduarda VII., který nastoupil na trůn po dlouhém čekání po své matce, královně Viktorii, ve svých 60.letech v r.1901...

Francúzsky spisovateľ André Maurois (1885 - 1967) je autorom celého radu životopisov významných osobností svetového umenia, literatúry a vedy. Prvým a azda najrománovejším je portrét anglického romantického básnika Percyho Byssheho Shelleyho. Súvisí to predovšetkým s dramatickým a na zvratybohatým životom básnika. Autor si všíma Shelleyho život od čias strednej školy v Etone, potom krátky pobyt v Oxforde, odkiaľ Shelleyho pre ateizmus vylúčili, jeho priateľstvo so spolužiakom Hoggom, osudy jeho manželstva so spolužiačkou Shelleyho sestier Harriet Westbrookovou, ktoré sa skončilo jeho odchodom od ženy a jej neskoršou samovraždou (pre túto okolnosť odopreli Shelleymu právo vychovávať dve vlastné deti), vzťah Shelleyho a Byrona, ich pobyt vo Švajčiarsku a v Taliansku, kde napokon Shelley počas plavby na plachetnici zahynul aj s priateľom a námorníkom. Mauroisov pohľad na Shelleyho život, na mnohé rodinné tragédie, ktoré musel básnik prežiť, na jeho priateľstvo s Byronom, na finančné problémy, ktoré ho veľmi dlho trápili, to všetko je veľmi zaujímavé a dokresľuje to tvorbu tohto významného romantického básnika, jedného z najväčších nielen v anglickej literatúre. (záložka knihy)

André Maurois (1885-1967) se v tomto uceleném souboru esejů zamýslí nad lidským chováním a směřováním. Jako zkušený znalec života radí, jak si osvojit umění myslet, milovat, pracovat, rídit a stárnout, ví, jak naplnit touhu, jak odpočívat, jak vybírat vedoucí osobnost, jak se důstojně vyrovnat s nemocí a smrtí.Jeho moudrá slova pohladí duši, jeho úsudky mají nadčasovou platnost.

Fantastická románová novela inspirovaná smrtí autorovy manželky. Ztráta milované manželky je ústředním motivem výlučné novely, v níž se anglický lékař ožení s mladou nemocnou kráskou proto, aby jí svou péčí prodloužil život. Po její smrti si sám vezme život takovým způsobem, aby svoji duši mohl navěky spojit s duší zemřelé a svého největšího přítele požádá, aby jejich nehmotné pozůstatky ukryl a ochraňoval.

Autor řady vynikajících románových biografií připojil ke své "galerii romantiků" i portréty spisovatelů Dumase otce a syna. Shromáždil četné rodinné doklady a jejich rozborem odhalil u tří generací rodu podobnost temperamentu, síly, odvahy, oddanosti a potřeby udivovat. Postavil tak literární pomník třem generacím Dumasů-dědovi, statečnému generálu Napoleonových vojsk, otci, autorovi Tří mušketýrů a řady dalších románů, a synovi, jehož život zůstával, přes úspěch Dámy s kameliemi, málo znám. Právě o něm přináší kniha cenné, dosud neuveřejněné dokumenty.

Životné osudy troch generácií Dumasovcov. Aké formy nadobúdal postupne úžasný temperament, splodený francúzskym šľachticom a čiernou otrokyňou zo Santo Dominga...

Vikomt François-René de Chateaubriand (1768 - 1848), potomok grófa de Combourg, predchodca francúzskeho romantizmu, minister zahraničných vecí, vyslanec v Berlíne a Ríme, uzrel svetlo sveta v starom režime a prežil všetky politicko-historické zvraty prvej polovice 19. storočia; Rousseauov stúpenec a Robespierrov nepriateľ, Bonapartov obdivovateľ a Napoleónov odporca, monarchista a vzbúrenec proti kráľom, liberál a ultraroyalista, racionalista a vizionár zanechal monumentálne dielo, z ktorého stačí spomenúť apológiu Duch kresťanstva, hagiografiu Život opáta de Rancé a rozsiahlu lyrickoepickú poému Pamäti zo záhrobia. Kniha vychádza v slovenčine po prvý raz.

Soubor úvah od slavného britského romanopisce a životopisce André Mauroise přináší zamyšlení o lásce partnerské, přátelské, rodičovské i náboženské. Zamyšlení jsou protkaná autorovou hlubokou moudrostí, vzdělaností a úctou k člověku.

Андре Моруа, классик французской литературы XX века, автор знаменитых романизированных биографий Дюма, Бальзака, Виктора Гюго и др., считается подлинным мастером психологической прозы. Впервые на русском языке его поздний роман "Сентябрьские розы", который ни в чем не уступает полюбившимся русскому читателю книгам Моруа "Письма к незнакомке" и "Превратности судьбы". Автор вновь исследует тончайшие проявления человеческих страстей. Герой романа - знаменитый писатель Гийом Фонтен, чьими книгами зачитывает Франция. В его жизни, прекрасно отлаженной заботливой женой, все идет своим чередом. Ему недостает лишь чуда - чуда любви, благодаря которой осень жизни вновь становится весной.