Helena Malířová Livres

Kniha pohádek, které autorka psala pro proletářské děti, vypráví o boji proti zlým, panovačným lidem, o ceně poctivé práce, o osudu chudých lovců perel, o Palečkově hrdinství, o hastroši a víle, o zázračné jehle chudé švadleny a j.

Ninety-three, the last of Victor Hugo's novels, is regarded by many including such diverse critics as Robert Louis Stevenson and André Maurois as his greatest work. 1793, Year Two of the Republic, saw the establishment of the National Convention, the execution of Louis XVI, the Terror, and the monarchist revolt in the Vendée, brutally suppressed by the Republic. Hugo's epic follows three protagonists through this tumultuous year: the noble royalist de Lantenac; Gauvain, who embodies a benevolent and romantic vision of the Republic; and Cimourdain, whose principles are altogether more robespierrean.The conflict of values culminates in a dramatic climax on the scaffold.

Spisovatelčin poslední román, který je vyjádřením jejího životního zaujetí pro divadlo a ve kterém divadlo učinila hlavním předmětem děje. V časovém úseku od napoleonských válek po 20. léta 20. století, ve zkratkovém vypsání osudů českého loutkáře Matěje Kopeckého, pařížskýchpierotů Jana Dvořáka-Debureaua a jeho syna Karla a na osudech členů jejich rodin v Praze i v Paříži zachycuje vývoj všech forem divadelního umění a všech typů herectví na všech světových scénách v tomto období. Líčí opovrhované společenské postavení českých ochotníků, "herců z libosti" a jejich zásluhy o české divadlo, zaznamenává počátky kinematografie a dotýká se sociálních úkazů doby na tomto poli: postavení slepých hudebníků, štvaní za rolemi, intriky, zápasů s dluhy, a podává obraz celé někdy kletby, ve kterou tehdejší společenský řád dovedl proměnit hercovu práci. Náplň románu pak vyústí do postavy mladé herečky Marušky-Marioly, pravnučky Kopeckého, která - nespokojena s formami, které divadlu dává buržoasie - se stává filmovou herečkou, domnívajíc se, stejně jako její generace, že film je záchranou divadelního umění a vytváří tak další jednání. Páté vydání K vydání připravil a předmluvu napsal Zdeněk Eis, doslov Marie Majerová.

Román řeší problém vzájemného citového vztahu mezi mladými lidmi z počátku 20. století. Starší generaci zastupuje Růžena Řeháková - toužila po štěstí, ale nedovedla se vyrovnat s běžnou morálkou, ani se rozhodnout pro zrušení manželství, uzavřeného z rozumu a bez lásky. Mladší generaci představuje Milka, mladá a pracující žena, která řeší své milostné vztahy svobodně a nekonvenčně.

Spisovatelčina románová rekapitulace vlastních zážitků od dob ideového vyspívání mezi pražskou proletářskou inteligencí z konce 19. století, přes zážitky ze světové války, až po bolestnou sebeanalysu ve dvou manželstvích, v nichž spisovatelka vyrůstala v socialistku, v obětavou komunistickou pracovnici a bojovnici za zrovnoprávnění ženy s mužem.