Louis Aragon Livres

Venez découvrir Aurélien, le roman de Louis Aragon, grâce à une analyse littéraire de référence. Écrite par un spécialiste universitaire, cette fiche de lecture est recommandée par de nombreux enseignants. Cet ouvrage contient plusieurs parties : • la biographie de l'écrivain • le résumé détaillé • le mouvement littéraire • le contexte de publication du roman • l'analyse complète Retrouvez tous nos titres sur : www.fichedelecture.fr.

Poète de la lutte et de l'espérance, il a marqué le temps de l'histoire, toujours soucieux des autres. Aragon chante avec ferveur la liberté, l'amour, la fraternité, la merveille de vivre. D'aimer si fort ses lèvres closes Qu'il n'ait besoin de nulle chose Hormis le souvenir des roses A jamais de toi parfumées Heureux celui qui meurt d'aimer Celui qui meurt même à douleur A qui sans toi le monde est leurre Et n'en retient que tes couleurs Il lui suffit qu'il t'ait nommée Heureux celui qui meurt d'aimer.

"Le roman est situé dans cette vie du siècle XX, les deux guerres, le Front populaire et la mort de Gorki, et ces jours d'aujourd'hui : le monde réel, vous avez beau le tourner dans tous les sens, c'est encore le monde réel.Et qu'Antoine parle ou l'auteur, ou c'est Alfred, il faut en croire celui-ci, disant à Fougère : Tout n'est, que j'écris, qu'une lettre, une lettre sans fin vers toi. Une longue, une interminable lettre d'amour..."

Artikelzustand: -- Autor: Genre: Format: Erscheinungstermin: Anzahl der Seiten: Länge: Breite: Gewicht: Sprache: EAN: 9782850184789

Quand j'ai connu Blanche, elle portait un petit chapeau de feutre, cloche, très enfoncé, d'un feutre extraordinairement tendre, léger, mou, comme si ça lui avait fait quelque chose de coiffer Blanche. Elle aimait s'habiller en noir, elle s'asseyait d'une façon que n'avait personne, se penchait pour m'écouter, la joue sur sa main, le coude sur le genou. Je lui avais dit : " Vous fumez ? ", et elle avait éteint sa cigarette, non, c'était pure nervosité. C'est très drôle, cette petite fille, dès la première fois, dans un lieu avec de hautes lumières, un café tout en longueur, j'avais une idée tracassante, je ne pensais qu'à une chose, et Dieu sait ce que je pouvais dire ! Les mains m'en tremblaient, j'avais envie d'enlever son manteau, d'ouvrir sa robe ... Pourquoi ?

Cette Semaine Sainte est celle du 19 au 26 mars 1815.Le débarquement de l'île d'Elbe a eu lieu et " Bonaparte " a déjà dépassé Lyon. Louis XVIII est en fuite. Une indescriptible cohue l'accompagne, une foule de gens qui courent aussi vite qu'ils le peuvent de Paris à Béthune. C'est la Maison du Roi, la cour, les dignitaires, des maréchaux, les troupes qui sont restées loyales. La France, encore une fois, se trouve partagée en deux. Il y a la France du passé qui fuit avec Louis XVIII, et celle du présent, avec ses aspirations, ses espoirs, qui regarde du côté de Napoléon.L'empereur est-il plus proche de la Révolution, plus proche du peuple que les Bourbons ? Un tel livre, un tel roman est impossible à résumer. C'est le tableau de tout un peuple à un tournant de son destin, c'est l'immense poème épique d'une société saisie au milieu de ses convulsions les plus caractéristiques. C'est une somme poétique, historique, romanesque, l'un des plus beaux livres d'Aragon.

Les Cloches de Bâle constituent le premier volume de la grande entreprise romanesque, Le Monde Réel.Trois femmes en sont les figures dominantes : Diane, la demi-mondaine ; Catherine Simonidzé, jeune Géorgienne qui finit par abandonner les idées de l'anarchie pour se rapprocher du socialisme ; Clara Zetkin, la femme nouvelle.L'ouvrage doit son titre au célèbre congrès socialiste de Bâle qui s'est tenu presque à la veille de la première guerre mondiale.

De l'exposition de 1889 à la guerre de 1914, ce roman fait la chronique d'un quart de siècle de la vie des Français, autour de Pierre Mercadier, professeur d'histoire, qui quittera sa femme et ses enfants pour mener une vie lointaine. Il reparaîtra à la veille de la guerre de 14, pour mourir à demi paralysé. Son fils, Pascal, portera les armes pendant quatre ans et trois mois, croyant par cela faire que son propre enfant n'y soit jamais soumis.

Écrites pendant la guerre et publiées clandestinement dans le recueil Servitude et grandeur des Français, ces trois nouvelles donnent la parole à "l'adversaire", qu'il soit un journaliste hostile à la Résistance et aux communistes, réparateur de radios et collaborateur, ou une jeune Allemande qui a suivi les soldats à Paris. Mais les situations changent, les idées évoluent et peu à peu les adversaires basculent dans le camp des alliés...

Ce livre est né d'un sentiment inédit du paysage parisien. Comme un paysan ouvrant à tout de grands yeux, le poète nous apprend à voir d'un regard neuf les passages, les boutiques des coiffeurs à bustes de cire, les bains, les immeubles les plus ordinaires, les affiches, les extraits de journaux, semblables aux collages des peintres. Deux morceaux célèbres du livre, Le Passage de l'Opéra et Le Sentiment de la nature aux Buttes-Chaumont donnent l'éveil à " la lumière moderne de l'insolite ". Deux autres textes essentiels du Paysan de Paris : Préface à une mythologie moderne et Le Songe du paysan, en. sont à la fois l'introduction et la conclusion, le point de départ et le point d'arrivée d'une pensée prise dans sa variation.

Quelle meilleure manière de commencer l'année qu'en compagnie des plus grands auteurs ? Que ce soit dans un appartement moscovite avec Ludmila Oulitskaïa, dans le décor d'une ville de Flandre avec Georges Simenon ou dans un club parisien avec Louis Aragon, le Nouvel An promet d'être inoubliable. Dans la nuit, Aurélien aperçoit le pâle rayonnement des chiffres de sa montre, minuit... Il y a une sorte de joie noire qui enveloppe les êtres perdus, séparés de ne plus voir, une bousculade qui se cherche, des cris, des rires, la voix vénitienne du gros Lulli en anglais : "Happy new year ! Happy new year !".

Debauched aristocrat Mony Vibesco and a circle of fellow degenerates blaze a trail of uncontrollable lust and depravity across the streets of Europe. A young man reminisces his sexual awakening at the hands of aunt and sister as he is expertly schooled in the finer arts of Venus. Les Onze Mille Verges and Les Memoires D'Un Jeune Don Juan are the two notoriously wild and explicit erotic novellas crafted by Dadaist poet Guillaume Apollinaire at the turn of this century. Apollinaire fine-tuned his uniquely poetic and surreal vision to produce these two masterpieces of literary erotica, works which compare with the best of the Marquis de Sade. Both books are presented here in complete and unexpurgated versions for the very first time in English, in translations by Alexis Lykiard, with full introduction and annotation.

Kankán se svatozáří, vydaný v roce 1969, je biografický román o životě otce autora, Alfonse Muchy. Jiří Mucha barvitě líčí otcovy osudy od jeho skromného dětství v rodině ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes studia v Brně, Vídni a Mnichově, až po jeho úspěch v Paříži, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde ho zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal mýtem, získává v tomto vyprávění lidský rozměr, doplněný o citace z jeho vlastních zápisků. Autor také výstižně zachycuje společensko-politické podmínky a kulturní kontext doby, v níž Mucha žil, ať už to byla rakousko-uherská Morava nebo moderní Paříž. Setkáváme se s historickými osobnostmi, jako jsou Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Kromě toho se dozvídáme o úsměvných historkách, například jak se mikulovské dámy složily na kalhoty, když si Mucha roztrhl své, nebo jak s Maroldem sháněli mák na švestkové knedlíky v Paříži. Také se dozvídáme o tom, jak si čeští malíři posílali Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere, kde hrál žábu.

Krásne štvrte patria do širokej kompozície románového cyklu Skutočný svet, v ktorom Aragon zobrazuje francúzsku spoločnosť jednak na prelome nášho storočia, jednak v období pred prvou svetovou vojnou a aj po nej. Je to prenikavá diagnóza najmä morálneho stavu francúzskej spoločnosti, bezohľadne vymedzená cez prizmu osudov ľudí, rodín, spoločenských vrstiev, tried.

Román Vábivé štvrte (Les beaux quartiers, 1936) Louisa Aragona, odmenený Goncourtovou cenou, je súčasťou románového cyklu Skutočný svet, zachytávajúceho obdobie od deväťdesiatych rokov 19. storočia po polovicu storočia dvadsiateho. V poradí druhý román, spájajúci Bazilejské zvony a román Cestujúci na omnibuse, patrí k Aragonovým najlepším dielam už aj preto, že tu dokonale skĺbil jazyk a štýl s hlbokým obsahom. Navyše skvelá analýza politickej situácie svedčí o tom, že Aragon je pokračovateľom balzacovských tradícií.

Louis Aragon popisuje vnitřní konflikt svědomí muže postiženého ideologiemi první poloviny 20. století... Realisticky spisovatel Anthoine zjistí jednoho dne, že ztratil svůj vlastní obraz v zrcadle. Autor mistrnně zpracovává konflikt, který se stále více a více stává světovým problémem - jde o vzrůstající rozštěpení osobnosti, neshodu společenského a "soukromého" člověka. Jedná se navíc o román o lásce a žárlivosti, o míře realismu ve společenském životě i v umění ve velmi čtivé formě.

Sbírka veršů, k nimž spisovatele inspirovala nesmírnost lásky k vlastní ženě a spolupracovnici, spisovatelce Else Trioletové. 1. vyd.

Louis Aragon, geboren 1897, war ein französischer Schriftsteller, Vertreter des sozialistischen Realismus und Mitbegründer des Surrealismus. Er starb 1982 in Paris.

Román zachytáva obdobie krízových javov vo francúzskej spoločnosti krátko pred I. svetovou vojnou. Na životnom príbehu stredoškolského profesora Mercadiera autor dokumentuje morálnu skazu mnohých ambicióznych ľudí, ktorý doba zničila. Románový príbeh má mimoriadne široký záber pokiaľ ide o spoločenské prostredie a život v ňom - od aristrokratického cez meštianske až po tzv. parížsku spodinu. Prvé slovenské vydanie.

Závažné románové dílo zobrazuje život francouzské společnosti v prvních dnech Napoleonova návratu z Elby. Ve sledu rušných scén odehrávajících se v Paříži i v provinciích je na osudech románových hrdinů a v přímé spojitosti s dnešními poměry vylíčen myšlenkový kvas doby a osudovérozhodování mezi silami včerejška a zítřka.

Další svazek románové řady Skutečného světa. V jeho hrdinovi, hmotně zabezpečeném profesoru dějepisu, jenž opustí zaměstnání i rodinu a žije zahálčivým životem lovce dobrodružství, žen a požitků všeho druhu, je symbolicky zpodoben rozklad a mravní úpadek francouzské buržoazní společnosti na sklonku minulého a počátku našeho století až do vypuknutí první světové války.

Román vypráví příběh stárnoucího lingvinisty, který se na sklonku života snaží vypátrat, proč ho opustila jeho žena.

Deutscher Kunstverlag, Berlin, (2010). 286 S., Pbd. mit Lesebndchen, quart - neuwertig -

Svazek, přinášející výběr pěti Aragonových statí, seznamuje s názory významného francouzského spisovatele a literárního historika na poslání pokrokové literatury nové doby a na odkaz velkých děl minulosti. V čelo souboru je zařazen autorův projev na XIII. sjezdu KS Francie r. 1954, v němž Aragon osvětluje současnou francouzskou literaturu a ukazuje, jakých podmínek je potřebí k vytvoření socialistického realismu. Stať "Bloch a Rolland" přináší zajímavé poznatky o obou spisovatelích. V projevu na II. sjezdu sovětských spisovatelů v Moskvě r. 1954 Aragon dokazuje, že realismus je živou tradicí francouzské poesie již od středověku. Stať "Černé ryby neboli o realitě v poesii" je předmluvou k autorově básni "Le Musee Grév in", napsané v r. 1943 a odrážející tíživou atmosféru tohoto období. Knihu uzavírá přednáška "Stendhal za pět čtvrtí hodiny", v níž Aragon výstižně aplikuje svou analytickou metodu na dílo velkého francouzského romanopisce.

V pěti dílech Aragon líčí Francii od jara 1939 až do pádu Francie v červnu 1940.

V pěti dílech Aragon líčí Francii od jara 1939 až do pádu Francie v červnu 1940.

V pěti dílech Aragon líčí Francii od jara 1939 až do pádu Francie v červnu 1940.

V pěti dílech Aragon líčí Francii od jara 1939 až do pádu Francie v červnu 1940.

V pěti dílech Aragon líčí Francii od jara 1939 až do pádu Francie v červnu 1940.

Als Louis Aragon (1897–1982) 1922 sein ungeliebtes Medizinstudium aufgab, erhielt er finanzielle Unterstützung vom Pariser Couturier und Kunstsammler Jacques Doucet (1853–1929). Im Gegenzug verpflichtete sich Aragon, regelmäßig Skizzen des Pariser literarischen und künstlerischen Lebens zu verfassen, um Doucet Einblicke in die zeitgenössische Avantgarde zu geben. Zwischen 1922 und 1924 schrieb Aragon eine Reihe von Essays, die ihm ein monatliches Honorar einbrachten. Eine vorübergehende Entfremdung führte jedoch zum Abbruch dieser Zusammenarbeit. Ursprünglich plante Aragon, die gesamte Zeitspanne von 1911 bis 1922 darzustellen, was in einem Plan sichtbar wird, den er 1922 in der Zeitschrift „Littérature“ veröffentlichte. Die Manuskripte sind heute in der Bibliothèque littéraire Jacques Doucet in Paris aufbewahrt. Nur wenige Texte wurden zu Lebzeiten veröffentlicht, da Aragon sie als Geheimsache behandelte. Die meisten Kapitel wurden erst nach seinem Tod von Marc Dachy, einem französischen Dada-Spezialisten, herausgegeben. Der kommentierte Text von Dachy bildet die Grundlage für die hier vorliegende Übersetzung von Lydia Babilas.

Dějiny USA v tomto třísvazkovém díle zpracoval André Maurois v jednom svazku, dějiny SSSR pak Louis Aragon ve dvou svazcích.

V historickom románe sa autor vrátil k téme úteku Bourbonovcov a Napolenovho návratu. Prelínaním minulého a budúceho objasňoval otázku vzťahu vrstiev spoločnosti k striedajúcim sa režimom...

Tři eseje o třech význačných umělcích 20. století (Picasso, Saint-John Perse, Kafka). Autor, známý marxistický literární kritik, odhaluje jejich inspirační zdroje a společenské skutečnosti, podává rozbor jejich díla a osvětluje rysy moderního umění. Závěrem říká, že "neexistuje umění, které by nebylo realistické ...", že "každé autentické umělecké dílo vyjadřuje určitou formu přítomnosti člověka".

Dvě prózy zařazené v pátém svazku spisů připomínají autora „Komunistů“ z doby, kdy byl vyznavačem surrealismu. Upoutají pozornost nejen jako jeho vynikající ukázky, ale i sugestivním zachycením jak snové, tak reálné tváře Paříže a Pařížanů.

Soubor Aragonových článků a projevů z druhé poloviny 50. let.