Staré dobré časy jsou právě teď

Jsou básnické sbírky, které Vás zavedou do cizokrajných zeměpásů, a jiné, při jejichž četbě máte pocit, jako byste neopustili malebnou náves poklidného městečka. Nová sbírka Jaromíra Matouška patří do druhé kategorie. Oproti jeho prvotině Její život (2011) je formálně i výrazově uměřenější. Básník, nasycený cestováním po slovních výbojích, spočinul v milované Bechyni, městě s bohatou historií, které mu přináší klid a inspiraci pro vykreslení lidských příběhů v jejich nahotě a ošacenosti. Žena, tajemná a čitelná, je hlavní inspirací a obyvatelkou domů na náměstíčku. Je vábivá, občas nevábná, složitá i smyslně jednoduchá. Klouže hladce i bolestně do srdce básníka, který je vášnivý, ale galantně diskrétní. V koloniálu se pýří děvče, které se později stane autorovou babičkou, a vedlejší vchod ukrývá slečnu hledající terapeutovu pomoc. Dále bydlí panenka, jež si ustřihla cop v zármutku nad nešťastným skonem snoubence na vojně. Básník, jediný, kterému je voyeurství dovoleno, nakukuje do všech špehýrek a průjezdů. Díky tomu se můžete vydat na cestu po poetickém náměstíčku ve šlépějích muže, který ví a vidí, neboť nespěchá.