Bookbot

From drama technique to scenology

En savoir plus sur le livre

Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela po moderní autory lze shrnout heslem 'Od metafyziky k technice', přičemž vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho práce se stává východiskem pro Júlia Gajdoše, který zkoumá moderní a postmoderní vývoj a otázku, zda má smysl pěstovat teorii dramatu. Sleduje dvě linie teorie: scientistickou, případně noetickou, a antropologickou, případně ontologickou. Klíčovým pojmem je 'situace', která spojuje drama v divadle se životem a teorií dramatu s teorií divadla. Drama nemůže být pouze ilustrací psaného textu. Autor v závěru studie poukazuje na poznatky a omyly v teorii dramatu, které byly formulovány za poslední dvě století, a zmiňuje současná východiska české teorie, včetně méně známé linie, která by mohla významně obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle. Gajdošův komplexní pohled přináší důležité podněty k dalšímu zkoumání této oblasti.

Achat du livre

From drama technique to scenology, Július Gajdoš

Langue
Année de publication
2007
product-detail.submit-box.info.binding
(rigide)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

Personne n'a encore évalué .Évaluer

Titre
From drama technique to scenology
Langue
Anglais
Éditeur
KANT
Publié
2007
Format
rigide
Pages
124
ISBN10
8086970329
ISBN13
9788086970325
Séries
Description
Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela po moderní autory lze shrnout heslem 'Od metafyziky k technice', přičemž vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho práce se stává východiskem pro Júlia Gajdoše, který zkoumá moderní a postmoderní vývoj a otázku, zda má smysl pěstovat teorii dramatu. Sleduje dvě linie teorie: scientistickou, případně noetickou, a antropologickou, případně ontologickou. Klíčovým pojmem je 'situace', která spojuje drama v divadle se životem a teorií dramatu s teorií divadla. Drama nemůže být pouze ilustrací psaného textu. Autor v závěru studie poukazuje na poznatky a omyly v teorii dramatu, které byly formulovány za poslední dvě století, a zmiňuje současná východiska české teorie, včetně méně známé linie, která by mohla významně obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle. Gajdošův komplexní pohled přináší důležité podněty k dalšímu zkoumání této oblasti.