Halucinace

Halucinace byly kdysi považovány za královskou cestu do nevědomí a mnohé kultury je spolu se sny vnímají jako vyšší stav vědomí, který se snaží aktivně navozovat pomocí duchovních praktik, meditace, drog nebo odloučení. V současné západní kultuře však halucinace často vnímané jako příznak šílenství nebo známka vážného poškození mozku, což se projevilo i v čarodějnických procesech. Tyto prožitky zásadně zpochybňují naše chápání reality. Halucinace mají různé podoby a příčiny – mohou být spojeny s očními problémy, spánkovou obrnou, migrénou, nebo mohou mít různé formy, jako jsou zvukové či vizuální. Mohou zahrnovat halucinace fantomových údů po amputaci nebo halucinace dvojníka. Jejich vznik může být způsoben například epilepsií, vysokými horečkami, cukrovkou nebo intoxikací alkoholem. Zajímavé je, zda geometrické vzory, které vidíme při migréně, mohou mít souvislost s uměleckými motivy aboriginálních umělců, nebo zda halucinace jako elfové a víly ovlivnily naše lidové tradice. Halucinace nočních můr mohou inspirovat naše představy o démonech, zatímco epileptické záchvaty, které zažil Dostojevskij, mohly přispět k našemu chápání božství. Halucinace tak posilují víru v duchy a přízraky a ukazují, jak kultury historicky hledaly halucinogenní drogy pro posvátné účely.