Právo na štěstí

Dílo konfrontuje příslušníka bohémské generace z konce 19. století básníka Kováře s třemi různými typy žen; se sestřenicí Růženou, která nalezla štěstí v tichém, klidném rodinném prostředí, a prudké okouzlení Kovářem ji dovádí k sebevraždě; s intelektuálně rovnocenou partnerkou Zuzanou a s mladičkou Jarmilkou, která chtěla pomstít smrt své sestry. Malířová popisuje citové vztahy, spokojuje se s vnější charakteristikou, motivy jednání jen naznačuje; její hlavní pozornost je soustředěná na pestrý sled scén, výjevů a stručné vyznačení děje.