Jakub fatalista a jeho pán

Jedno z nejvýznačnějších beletristických děl velkého francouzského materialistického filosofa 18. století je pestrou směsí příběhů, anekdot, rozhovorů a úvah, zarámovaných vyprávěním o cestování sluhy Jakuba a jeho pána. S břitkým, rabelaisovsky ryzím humorem líčí autor osudy svých hrdinů i příběhy nahodilých osob, které se během cesty vyskytnou. Jsou to příslušníci všech vrstev tehdejší společnosti – šlechtici, duchovní, prostí venkované, vojáci, lupiči i nevěstky, takže na pozadí vyprávění vzniká živý a věrný obraz Francie druhé poloviny 18. století. V postavě Jakuba a jeho pána vykreslil autor dva protichůdné typy: šlechtice přesvědčeného o své svrchovanosti a moci, udržujícího si však převahu pouze potud, pokud mu to dovolí sluhova trpělivost, a sluhu, odevzdaného do vůle osudu, ve skutečnosti však pravého muže činu. Statečnost, nezdolný optimismus a zdravý humor „fatalisty“ Jakuba, typického představitele francouzského lidu, ostře kontrastuje s mravní zchátralostí vládnoucích vrstev.