Jak jsem chodila do školy

Sedmileté romské dívence neříkají doma Velká hlavo pro nic za nic. Je zvídavá, tvrdošíjná, nápaditá. V rodné osadě na Slovensku, kde ve třicátých letech 20. století prožívá své spokojené dětství, je proto neobyčejnou a nepřehlédnutelnou figurkou. Jak ale uspět ve škole, když chudírodiče nemají ani na tužku a pro romské děti je ve třídě přísně vyčleněna zadní lavice? Kde vzít při tom všem na drahý lístek do cirkusu? Pomůže svatý Jeníček, nebo vlastní vynalézavost? Souběžný romský text. Tera Fabiánová (1930–2007) ve své autobiografické próze přibližuje život na slovenském venkově před druhou světovou válkou. Pohledem neposedné a věčně pozitivní hrdinky citlivě dětem přibližuje, jaké to je, když vás okolí nevnímá jako sobě rovného a vy toužíte být stejný, protože všichni jsme přece především lidé.