Ztracené děti

Román o hledání vlastní identity osamělé ženy je strukturován jako mozaika snů a útržků vzpomínek. Psychicky labilní, bývalá učitelka, kterou opustila dospívající dcera, se pokouší pochopit sama sebe. Pátrá ve vzpomínkách po skutečných pohnutkách svého chování, skládá své sny idrobné příhody, které ji potkávájí v nové roli pečovatelky o staré lidi. Její osud se prolíná se zážitky příbuzných, zejména babičky, s osudem sousedů i opečovávaných důchodců, s příběhem jejího vršovického léčitele, to vše je v kontrapunktu provázeno záznamy snů její dcery. Děj složitě komponovaného a čtenářsky náročného textu se odehrává opět v autorce důvěrně známém prostředí Vinohrad.