Vize Codyho

Jack Kerouac psal svůj nejlepší román Vize Codyho přibližně ve stejné době jako své nejznámější dílo Na cestě, tedy na počátku 50. let. Ačkoli byl román uznáván jako klenot, vyšel až v roce 1973, čtyři roky po Kerouakově smrti. Důvodem této prodlevy byla skutečnost, že Kerouac předběhl svou dobu a literární vkus, což z něj činilo "horké zboží", které se nakladatelé báli publikovat. Jedinečnost a velikost Vizí Codyho spočívá v Kerouakově rozhodnutí odhodit autocenzuru, což přináší otevřené pasáže, které v Na cestě nenajdeme. Román, věnovaný jeho příteli Nealu Cassadymu, obsahuje také přepis magnetofonových nahrávek jejich rozhovorů, které mají nejen literární, ale i historický význam. Osvětlují minulost a zážitky dalších beatniků, jako byl William Burroughs, a jsou zcela otevřené. Jak uvádí Allen Ginsberg v předmluvě, jde o "významnou výměnu informací a myšlenek plných lásky mezi dvěma muži", což je jedinečná situace, jíž jsme svědky. Kniha vychází v českém překladu poprvé a nabízí nevšední zážitek nejen milovníkům beat generation, ale i dobré literatury. Ginsberg zdůrazňuje, že "obejdeme-li Kerouaka, necháme stranou nesmrtelné srdce, knihu plnou porozumění a lásky k americkému muži."