Treblinka, slovo jak z dětské říkanky

Dnes již klasické dílo memoárové literatury popisuje příběh vzpoury a útěku z Treblinky, který sepsal Richard Glazar v roce 1945. Kniha byla poprvé vydána až v německém překladu roku 1992 (česky 1994) a nabízí čtenářům unikátní pohled na peklo vyhlazovacích táborů, zachycující nejen lidské dispozice ke zlu, ale i touhu po svobodě. Richard Glazar (1920-1997) pocházel z Prahy a Kolína. Vzhledem k rasovým důvodům nemohl studovat a pracoval jako dělník. V září 1942 byl deportován do Terezína a poté do vyhlazovacího tábora v Polsku, kde byl náhodou vybrán do pracovního komanda na třídění šatů. Díky víře v nutnost svědectví a solidaritě mezi vězni se v táboře rozvinula ilegální činnost. Dne 2. srpna 1943 vypuklo povstání, jehož se zúčastnili i české a slovenské Židé. Richard Glazar a Karel Unger se podařilo uprchnout a dostali se až do Mannheimu, kde získali novou identitu a práci. Po válce studoval ekonomii a cizí jazyky, svědčil v procesu proti věznitelům a v Lanzmannově filmu Šoa. Po sovětské okupaci emigroval do Švýcarska, kde žil až do poloviny 90. let. V říjnu 1997 obdržel od prezidenta řád TGM a na sklonku roku spáchal sebevraždu.