Pensée PostcolonialeSéries
Cette série explore en profondeur les fondements théoriques de la pensée postcoloniale, en examinant les impacts psychologiques du colonialisme et en analysant les dynamiques de pouvoir et l'identité dans le monde postcolonial. Les lecteurs y trouveront des réflexions perspicaces sur l'aliénation, la race et la lutte pour l'autodétermination face aux injustices historiques. C'est une lecture essentielle pour appréhender les complexités du paysage mondial contemporain.
Ordre de lecture recommandé
- 1
- 2
Postkoloniální myšlení II
- 259pages
- 10 heures de lecture
Druhý díl série Postkoloniální myšlení I–IV, navazující na překlad knihy Frantze Fanona, se zaměřuje na historické východisko postkoloniálního myšlení jako emancipačního programu druhé vlny dekolonizace. Tento proces, probíhající v Asii a Africe od konce druhé světové války do poloviny sedmdesátých let, byl na Západě vnímán jako rozklad evropských imperiálních říší. Autoři v knize vyjadřují perspektivu osvobození od koloniální nadvlády a systémů útlaku. Klíčovou otázkou je postkoloniální identita a konstrukce nové politiky identity: bude vycházet z národního esencialismu, nebo z konstruktivistického pohledu na národ jako myšlené společenství? Tyto nekompatibilní koncepce reflektují problémy, které se objevují i v kontextu postsocialistické transformace po roce 1989. Publikace zahrnuje klasické texty, které definují témata univerzality, diference, rezistence a jazyka jako struktury moci. Specifikum výběru spočívá v dvou místních aspektech pohledu na postkoloniální situaci: roli autora a dědictví totalitního režimu, které formovalo stereotypy ideologií.
- 3
The location of culture
- 408pages
- 15 heures de lecture
Rethinking questions of identity, social agency and national affiliation, Bhabha provides a working, if controversial, theory of cultural hybridity - one that goes far beyond previous attempts by others. In The Location of Culture , he uses concepts such as mimicry, interstice, hybridity, and liminality to argue that cultural production is always most productive where it is most ambivalent. Speaking in a voice that combines intellectual ease with the belief that theory itself can contribute to practical political change, Bhabha has become one of the leading post-colonial theorists of this era.
- 4
Výbor teoretických studií a esejů je čtvrtým svazkem série Postkoloniální myšlení. Tato série má volně chronologickou návaznost a obsahuje jak překlady ucelených knih (Frantz Fanon – Černá kůže, bílé masky a Homi K. Bhabha – Místa kultury), tak dvě antologie vybraných textů. Stávající svazek se zaměřuje na následující období od osmdesátých let dvacátého století po současnost. V průběhu této doby se postkoloniální reflexe autorů a autorek působících na převážně anglo-amerických univerzitách rozvinula napříč celou sférou humanitních disciplín. Tato reflexe přináší kritickou revizi filosofických, historických, antropologických, literárních, kulturních i genderových či jinak předsudečně zaměřených reprezentací, identit a narativů/vyprávění dějin. Klíč pro pochopení současné situace nejen v kolonizovaných zemích, ale také v kontextu globalizace je možné nalézt v rozličných proměnách pojmu postkoloniality. Sám tento pojem není však nikterak homogenní a byl či je často problematizován pro svoji historickou neurčitost, teoretickou nezakotvenost či obecně pojmovou proměnlivost. Smyslem výboru je českému čtenáři nabídnout pluralitu přístupů a kritických stanovisek teoretického postoje, jenž vedl ke změně společenskovědního paradigmatu v posledních třiceti letech.
- 5
Ouvrage qui a servi de référence aux nombreux militants marxistes et anticolonialistes de par le monde depuis sa première édition en 1961.
