Bookbot

Rencontres PostmodernesSéries

Cette série explore les paysages complexes de la pensée postmoderne et de l'expression artistique. Elle examine de manière critique la fragmentation de la réalité, la fluidité de l'identité et l'interaction entre l'original et la copie. Les lecteurs seront confrontés à des idées stimulantes présentées dans une prose sophistiquée, explorant des concepts tels que le pastiche, les simulacres et la déconstruction. C'est un voyage pour ceux qui cherchent à comprendre les complexités de la culture contemporaine et ses fondements théoriques.

Freud and false memory syndrome
Einstein and the birth of big science
Lacan a postfeminismus
Wittgenstein and psychoanalysis
Marshall McLuhan a virtualita
Heidegger, Habermas and the mobile phone

Ordre de lecture recommandé

  • Heidegger, Habermas and the mobile phone

    • 80pages
    • 3 heures de lecture
    3,4(39)Évaluer

    Move over e-commerce, mantra of the late 20th century... welcome in-commerce, catchword of the new millennium! Everyone remembers 'It's good to talk, the cosy slogan of the telephone at the end of the last century. But now we are witnessing a global campaign to promote the mobile: as credit card, Internet link, e-mail port, and, if you still have time, voice-mail junction. By 2003, we are told, there will be 900 million Internet-connected mobiles. This Postmodern Encounter gives the gist of the massive campaign to mobilise the globe, and asks the urgent question: what is happening to the idea of communication? Key thinkers of the 20th century offer an essential alternative to these new doctrines of m-communication: Martin Heidegger, who saw humanity as "the entity which talks", and Jurgen Habermas, current-day advocates of authentic communication. This is a close encounter between alien visions of communication - between the conflicting utopianisms of 20th-century philosophers and 21st-century "mobilised communication."

    Heidegger, Habermas and the mobile phone

  • Marshall McLuhan a virtualita

    • 77pages
    • 3 heures de lecture
    2,5(4)Évaluer

    V šedesátých letech dosáhl Marshall McLuhan postavení nejdůležitějšího myslitele po Newtonovi, Darwinovi a Einsteinovi. Když však v roce 1980 zemřel, jevily se jeho výzkumy médií často jako bezvýznamné a naivní. V posledních letech se mcluhanismu dostalo vzkříšení. Proč? Tato kniha tvrdí, že radikální proměny v médiích a technologii znovu posílily debatu o McLuhanově slavném výroku „médium je poselstvím“. Dnes byly jeho názory na „globální vesnici“ a „horká a chladná média“ vtaženy do diskursů o smyslovém, psychologickém a sociálním dopadu virtuální skutečnosti a kyberprostoru. Knížečka Marshall McLuhan a virtualita zkoumá McLuhanovo myšlení ve vztahu k informační revoluci, hodnotí jeho „sondy“ do aurální a vizuální kultury a jejich problematický vztah ke globální a jednotné matici Webu a Internetu. Rozebírá také jeho tvrzení v kontextu postmoderní teorie a uvažuje o tom, jak se McLuhanova renesance váže k posthumánní „kyberbole“ odhmotnění a virtuální totožnosti.

    Marshall McLuhan a virtualita

  • Wittgenstein and psychoanalysis

    • 80pages
    • 3 heures de lecture
    3,4(37)Évaluer

    Wittgenstein and Psychoanalysis brings these two great, enormously influential Viennese thinkers together in the arena of a postmodern encounter. The question at issue is―which of these two philosophies is the better form of relevant therapy for us today?

    Wittgenstein and psychoanalysis

  • Lacan a postfeminismus

    • 78pages
    • 3 heures de lecture
    4,7(3)Évaluer

    Studie srovnává pojetí identity v díle významného francouzského psychoanalytika a v postfeministickém hnutí. Lacan inicioval mohutnou kritiku stabilní identity člověka, avšak současně ji neodstranil. Jeho psychoanalytický systém se nemohl zcela zbavit stabilní identity, neboť se opírá o nevyhnutelný vztah k symbolickému, což je pokus subjektu udržet v sobě skutečnou současnost. Postfeminismus využívá Lacanovy kritiky pozitivní identity. Francouzský psychoterapeut tak sehrál klíčovou roli v ideovém směřování postfeministického hnutí, poněvadž kritizoval tzv. pozitivní identitu a vymezil novou podstatu ženskosti. Brožura pojímá Lacanovu teoretickou koncepci jako konstitutivní prvek idejí postfeminismu.

    Lacan a postfeminismus

  • Freud and false memory syndrome

    • 80pages
    • 3 heures de lecture
    3,3(44)Évaluer

    Since about 1992, an astonishingly fierce scientific, professional and legal controversy has arisen around the allegation that psychotherapists may sometimes have fostered false memories of childhood sexual abuse. Some have blamed Freud for this, arguing that he sowed the seeds of 'false memory syndrome' 100 years ago. He has been accused by some critics of abandoning, out of professional cowardice, his original recognition of the prevalence of sexual abuse amongst his patients, substituting his theory of childhood sexuality and the Oedipus complex, and by others of fabricating and implanting false memories in his patients' minds.

    Freud and false memory syndrome

  • Nietzsche and Postmodernism

    3,4(162)Évaluer

    The entire Who's Who of postmodern thought―Derrida, Foucault, Baudrillard, Lyotard and others, can trace their philosophical ancestry to Nietzsche's radical relativism.

    Nietzsche and Postmodernism

  • Postmodernismus a popírání holocaustu

    • 66pages
    • 3 heures de lecture
    3,8(4)Évaluer

    Deborah Lipstadtová, americká akademička, označila Davida Irvinga, popíratele holocaustu, za „hitlerovského partyzána, který nosí klapky na očích“. On ji poté zažaloval a ve zcela jasném případě prohrál. Soudce prohlásil, že Irving „vytrvale a záměrně dezinterpretuje a manipuluje s historickými důkazy“ a je to „antisemita a rasista“. Tato kniha vysvětluje a prozkoumává sporné otázky, které byly v sázce v Irvingově případě. Podle Lipstadtové někteří historikové věří, že postmodernistické ideje vyvolávají fenomény, jako je popírání holocaustu. Jiní prosazují názor, že „relativismus“ postmoderní historie „zlehčuje mrtvé“. Jsou tato tvrzení pravdivá? Nebo se snad kritikové postmodernismu v tomto případě hluboce mýlí? Kniha Postmodernismus a popírání holocaustu ukazuje, že otázky, které postmodernismus historii a historikům klade, jsou ve skutečnosti mocné zbraně v boji proti popírání holocaustu. Robert Eaglestone zcela jasně a bez vědeckého žargonu zkoumá takové otázky jako: Co je to historie? A jak historie stanovuje své nároky na objektivitu a nestrannost? Toto jsou otázky, které nejenže odhalily Irvinga jakožto nehistorika, ale také ospravedlnily postmodernistickou reakci na popírání holocaustu. Robert Eaglestone přednáší na Anglickém oddělení v Royal Holloway na Londýnské univerzitě. Zaměřuje se na současnou evropskou filosofii a literaturu.

    Postmodernismus a popírání holocaustu

  • Heidegger and the Nazis

    • 80pages
    • 3 heures de lecture
    2,9(42)Évaluer

    This book reviews the facts and arguments surrounding Heidegger's politics, and situates them within critical political debates as we move into the 21st century.

    Heidegger and the Nazis